Londýn – Britská vláda věděla před invazí do Iráku, že Saddám Husajn nemá žádné zbraně hromadného ničení. Před vyšetřovací komisí to dnes vypověděl tehdejší vysoký úředník britského ministerstva zahraničí. Britská vláda přitom odůvodňovala v roce 2003 vyslání armády do Iráku právě tím, že irácký režim takové zbraně má a může je okamžitě použít.
Britská vláda věděla, že v Iráku nejsou zbraně hromadného ničení
Britský premiér Tony Blair již v září 2002 prohlašoval, že má k dispozici zprávu, podle které může Saddám Husajn použít zbraně hromadného ničení během 45 minut. Bývalý ředitel byra pro mezinárodní bezpečnost na britském ministerstvu zahraničí William Ehrman tyto informace dnes před vyšetřovací komisí popřel. Britská vláda prý ještě před zahájením invaze měla informace o tom, že Saddám Husajn se zbraní vzdal. Po zahájení války v Iráku se skutečně žádné nenašly.
Další člen byra pro mezinárodní bezpečnost Tim Dowse dnes během slyšení zároveň zpochybnil zprávu o nasazení zbraní hromadného ničení do 45 minut. Upřesnil, že tyto informace se týkaly jejich použití přímo na bojišti než v zahraničí. „Nemyslím, že bychom kdy řekli, že to bylo k použití na balistických raketách,“ prohlásil.
Saddám po 11. září nepodporoval al-Káidu
Dowse dnes také řekl, že i když Saddám Husajn podporoval palestinské skupiny, kontakty jeho vlády s al-Káidou byly sporadické. „Nic neukazovalo na nějaký vztah mezi nimi. Po 11. září jsme fakticky došli k závěru, že Irák se vůči al-Káidě dál stáhnul. Nechtěli s nimi být spojováni. Nebyli to přirození spojenci,“ uvedl.
V Londýně začala veřejná slyšení v rámci vyšetřování britského podílu na válce v Iráku včera. Pětičlenná vyšetřovací komise vedená bývalým náměstkem ministra pro Severní Irsko Johnem Chilcotem předvolala nejprve bývalé diplomaty, vojáky a šéfa britské špionáže. V lednu dojde řada i na expremiéra Tonyho Blaira a ministry jeho vlády. Výbor se snaží zjistit, co vedlo britskou vládu k tomu, aby vyslala vojáky do Iráku.