Británie vyhlíží nového premiéra. Mezi pěti kandidáty chybí Johnson

Boris Johnson nebude usilovat o křeslo britského premiéra. Oznámil to poté, co úspěšně vedl kampaň za vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Byl přitom považován za největšího favorita. O číslo deset v londýnské Downing Street a také předsednickou funkci v Konzervativní straně se tak utká pět dalších lidí, většinou členů končící Cameronovy vlády. Za nejvážnější kandidáty jsou považováni ministryně vnitra Theresa Mayová a ministr spravedlnosti Michael Gove.

Bývalý starosta britské metropole a nynější poslanec Boris Johnson stručně oznámil, že o premiérské křeslo nebude usilovat. Úkolem pro nového premiéra podle něj je „chopit se této příležitosti, abychom stanuli hrdí před světem“.

Avšak současně Johnson oznámil: „Usoudil jsem, že tou osobou nemohu být já.“ Jako by tak dal za pravdu svým kritikům, kteří vzešli nejen z řad zastánců setrvání Británie v EU, ale i stoupenců odchodu. Shodují se, že Johnson neví, co po výhře v referendu dál. Shrnul to například konzervativní poslanec Roger Gale: „Jsem euroskeptik, nevěřím v řadu věcí, co Evropská unie dělá. Ale oni nemají plán. Pan Johnson nemá plán.“

Krátce před Johnsonovým vystoupením ovšem nečekaně ohlásil kandidaturu na premiéra ministr spravedlnosti Michael Gove, který mu v kampani za brexit sekundoval. Gove se přitom vůči Johnsonovi vymezil, když svoji kandidaturu ohlašoval. Řekl, že původně chtěl Johnsona podpořit. „Neochotně jsem si ale uvědomil, že Boris nemůže poskytnout takové vedení a sestavit takový tým, který by zvládl nadcházející úkoly,“ řekl ministr spravedlnosti.

Bývalý starosta Londýna Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Exstarosta Londýna byl podle analytiků, ale i sázkových kanceláří, vnímán jako jeden z favoritů klání. Zdálo se, že měl i dostatečnou podporu mezi konzervativními poslanci, jejichž hlasy jsou pro zisk funkcí zásadní. Sám Johnson však řekl, že se rozhodl nekandidovat i „po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu“.

Zbylo pět kandidátů

Prohlášení učinil těsně před uzávěrkou nominací na kandidáty na předsedu konzervativců, který se také stane novým premiérem. Usilovat o ni nakonec bude pět lidí. Kromě ministra Govea také ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephem Crabb, náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová a také bývalý ministr obrany Liam Fox.

Publicista Jan Jůn dal najevo, že očekává, že konečný souboj o předsednickou funkci spolu svedou Michael Gove a Theresa Mayová. Na tuto dvojici se přeorientovali také sázkaři. Zatímco Gove se před referendem postavil proti Cameronovi, Mayová za končícím premiérem vždy stála a v nominačním projevu řekla, že se nechystá k žádným radikálním změnám. Nechystá se ani na urychlený brexit, dala najevo, že pokud bude ministerskou předsedkyní, článek 50 neaktivuje před koncem roku.

Současně však odmítla, že by brexit nenastal. Vůle voličů volajících po odchodu z EU je podle ní jasná a pokusy o setrvání v evropském bloku či o opětovný vstup v budoucnu jsou podle ní nemyslitelné. „Po referendu potřebuje naše země silné vedení, které ji vyvede z období ekonomické a politické nejistoty a vyjedná co nejlepší podmínky vystoupení z Evropské unie,“ uvedla.

Michael Gove se naopak vůči své nastávající rivalce nenápadně vymezil v rozhovoru pro BBC. Řekl, že Británie musí mít v čele někoho, kdo stojí za rozhodnutím lidu v referendu z minulého týdne. Theresa Mayová se sice do kampaně nezapojila na žádné straně, ale dávala přednost setrvání království v EU. Sám by chtěl vytvořit dynamické hospodářství a také dostat imigraci do Británie na „zvládnutelnou“ úroveň.

  • Michael Gove je členem vlády Davida Camerona, ale před referendem o vystoupení Británie z EU šel ostře proti němu a spolu s Johnsonem se stal jednou z hlavních tváří kampaně za odchod. Skotský rodák, který vyrostl v Aberdeenu, zasedá jedenáct let v parlamentu a ministrem je již od roku 2010. V první Cameronově vládě byl však ministrem školství. Po referendu Camerona vyzval, aby zůstal ve funkci. Před vstupem do politiky působil Michael Gove jako novinář, vystudoval na Oxfordské univerzitě.

  • Theresa Mayová vstoupila do vrcholné britské politiky již na začátku éry Tonyho Blaira. Po roce 1997 se někdejší bankovní úřednice rychle stala jednou z výrazných postav loajální opozice Jejího veličenstva a členkou stínových vlád jednotlivých konzervativních lídrů. Ministryní vnitra byla v obou Cameronových vládách.

  • Stephen Crabb je nejmladším z kandidátů, nicméně i on byl členem obou vlád Davida Camerona. Pohnuté dětství poznamenané násilnickým otcem strávil ve Walesu, což ho patrně předurčilo k tomu, aby byl v první vládě ministrem pro Wales, po loňských volbách se ale stal ministrem práce a penzí. V parlamentu zasedá od roku 2005, tedy stejně dlouho jako Gove. Dříve pracoval jako dělník, ale také vystudoval politologii na Bristolské univerzitě.

  • Andrea Leadsomová je poslankyní a také náměstkyní ministryně energetiky. Byla jednou z hlavních postav vyšetřování manipulací s londýnskou mezibankovní sazbou (LIBOR). Absolventka politických věd na univerzitě ve Warwicku před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví.

  • Liam Fox vstupuje do klání o post předsedy konzervativců jako jediný z mimovládní pozice. Je nicméně poslancem, a to nejzkušenějším ze všech kandidátů. V první Cameronově vládě také byl ministrem obrany, ale vydržel ve funkci jen rok. Vaz mu zlomilo podezření, že se oficiálních jednání na ministerstvu obrany účastnil jeho známý podnikatel, který přitom neměl žádnou formální funkci. Fox kandidoval na předsedu strany již v roce 2005, tehdy se však hlavou konzervativců stal Cameron. V kampani před referendem propagoval vystoupení z EU.

Podle BBC začne ostrý boj o post předsedy Konzervativní strany a o Downing Street hned příští týden, první kolo hlasování bude již v pondělí. Nového předsedu a premiéra musí konzervativci vybrat, protože David Cameron po prohře v referendu – kdy usiloval o setrvání Británie v EU – ohlásil rezignaci. Ke stěhování v čísle deset ovšem dojde nejdříve v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Maďarsku začalo sčítání hlasů

V Maďarsku se v 19:00 zavřely volební místnosti. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda premiér Viktor Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě. Nezávislé průzkumy před volbami slibovaly vítězství opoziční strany Tisza někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara.
19:00AktualizovánoPrávě teď

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 1 hhodinou

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...