Británie vyhlíží nového premiéra. Mezi pěti kandidáty chybí Johnson

Boris Johnson nebude usilovat o křeslo britského premiéra. Oznámil to poté, co úspěšně vedl kampaň za vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Byl přitom považován za největšího favorita. O číslo deset v londýnské Downing Street a také předsednickou funkci v Konzervativní straně se tak utká pět dalších lidí, většinou členů končící Cameronovy vlády. Za nejvážnější kandidáty jsou považováni ministryně vnitra Theresa Mayová a ministr spravedlnosti Michael Gove.

Bývalý starosta britské metropole a nynější poslanec Boris Johnson stručně oznámil, že o premiérské křeslo nebude usilovat. Úkolem pro nového premiéra podle něj je „chopit se této příležitosti, abychom stanuli hrdí před světem“.

Avšak současně Johnson oznámil: „Usoudil jsem, že tou osobou nemohu být já.“ Jako by tak dal za pravdu svým kritikům, kteří vzešli nejen z řad zastánců setrvání Británie v EU, ale i stoupenců odchodu. Shodují se, že Johnson neví, co po výhře v referendu dál. Shrnul to například konzervativní poslanec Roger Gale: „Jsem euroskeptik, nevěřím v řadu věcí, co Evropská unie dělá. Ale oni nemají plán. Pan Johnson nemá plán.“

Krátce před Johnsonovým vystoupením ovšem nečekaně ohlásil kandidaturu na premiéra ministr spravedlnosti Michael Gove, který mu v kampani za brexit sekundoval. Gove se přitom vůči Johnsonovi vymezil, když svoji kandidaturu ohlašoval. Řekl, že původně chtěl Johnsona podpořit. „Neochotně jsem si ale uvědomil, že Boris nemůže poskytnout takové vedení a sestavit takový tým, který by zvládl nadcházející úkoly,“ řekl ministr spravedlnosti.

Bývalý starosta Londýna Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Exstarosta Londýna byl podle analytiků, ale i sázkových kanceláří, vnímán jako jeden z favoritů klání. Zdálo se, že měl i dostatečnou podporu mezi konzervativními poslanci, jejichž hlasy jsou pro zisk funkcí zásadní. Sám Johnson však řekl, že se rozhodl nekandidovat i „po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu“.

Zbylo pět kandidátů

Prohlášení učinil těsně před uzávěrkou nominací na kandidáty na předsedu konzervativců, který se také stane novým premiérem. Usilovat o ni nakonec bude pět lidí. Kromě ministra Govea také ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephem Crabb, náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová a také bývalý ministr obrany Liam Fox.

Publicista Jan Jůn dal najevo, že očekává, že konečný souboj o předsednickou funkci spolu svedou Michael Gove a Theresa Mayová. Na tuto dvojici se přeorientovali také sázkaři. Zatímco Gove se před referendem postavil proti Cameronovi, Mayová za končícím premiérem vždy stála a v nominačním projevu řekla, že se nechystá k žádným radikálním změnám. Nechystá se ani na urychlený brexit, dala najevo, že pokud bude ministerskou předsedkyní, článek 50 neaktivuje před koncem roku.

Současně však odmítla, že by brexit nenastal. Vůle voličů volajících po odchodu z EU je podle ní jasná a pokusy o setrvání v evropském bloku či o opětovný vstup v budoucnu jsou podle ní nemyslitelné. „Po referendu potřebuje naše země silné vedení, které ji vyvede z období ekonomické a politické nejistoty a vyjedná co nejlepší podmínky vystoupení z Evropské unie,“ uvedla.

Michael Gove se naopak vůči své nastávající rivalce nenápadně vymezil v rozhovoru pro BBC. Řekl, že Británie musí mít v čele někoho, kdo stojí za rozhodnutím lidu v referendu z minulého týdne. Theresa Mayová se sice do kampaně nezapojila na žádné straně, ale dávala přednost setrvání království v EU. Sám by chtěl vytvořit dynamické hospodářství a také dostat imigraci do Británie na „zvládnutelnou“ úroveň.

  • Michael Gove je členem vlády Davida Camerona, ale před referendem o vystoupení Británie z EU šel ostře proti němu a spolu s Johnsonem se stal jednou z hlavních tváří kampaně za odchod. Skotský rodák, který vyrostl v Aberdeenu, zasedá jedenáct let v parlamentu a ministrem je již od roku 2010. V první Cameronově vládě byl však ministrem školství. Po referendu Camerona vyzval, aby zůstal ve funkci. Před vstupem do politiky působil Michael Gove jako novinář, vystudoval na Oxfordské univerzitě.

  • Theresa Mayová vstoupila do vrcholné britské politiky již na začátku éry Tonyho Blaira. Po roce 1997 se někdejší bankovní úřednice rychle stala jednou z výrazných postav loajální opozice Jejího veličenstva a členkou stínových vlád jednotlivých konzervativních lídrů. Ministryní vnitra byla v obou Cameronových vládách.

  • Stephen Crabb je nejmladším z kandidátů, nicméně i on byl členem obou vlád Davida Camerona. Pohnuté dětství poznamenané násilnickým otcem strávil ve Walesu, což ho patrně předurčilo k tomu, aby byl v první vládě ministrem pro Wales, po loňských volbách se ale stal ministrem práce a penzí. V parlamentu zasedá od roku 2005, tedy stejně dlouho jako Gove. Dříve pracoval jako dělník, ale také vystudoval politologii na Bristolské univerzitě.

  • Andrea Leadsomová je poslankyní a také náměstkyní ministryně energetiky. Byla jednou z hlavních postav vyšetřování manipulací s londýnskou mezibankovní sazbou (LIBOR). Absolventka politických věd na univerzitě ve Warwicku před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví.

  • Liam Fox vstupuje do klání o post předsedy konzervativců jako jediný z mimovládní pozice. Je nicméně poslancem, a to nejzkušenějším ze všech kandidátů. V první Cameronově vládě také byl ministrem obrany, ale vydržel ve funkci jen rok. Vaz mu zlomilo podezření, že se oficiálních jednání na ministerstvu obrany účastnil jeho známý podnikatel, který přitom neměl žádnou formální funkci. Fox kandidoval na předsedu strany již v roce 2005, tehdy se však hlavou konzervativců stal Cameron. V kampani před referendem propagoval vystoupení z EU.

Podle BBC začne ostrý boj o post předsedy Konzervativní strany a o Downing Street hned příští týden, první kolo hlasování bude již v pondělí. Nového předsedu a premiéra musí konzervativci vybrat, protože David Cameron po prohře v referendu – kdy usiloval o setrvání Británie v EU – ohlásil rezignaci. Ke stěhování v čísle deset ovšem dojde nejdříve v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...