Británie vstoupila jako třetí země do jaderného klubu

Londýn – Velká Británie se stala po USA a Rusku třetí zemí světa disponující jadernou hlavicí. Pod označením operace Hurikán odpálila 3. října 1952 na ostrovech Monte Bello u severozápadního pobřeží Austrálie bombu, jež byla kopií té, co USA v srpnu 1945 svrhly na Nagasaki.

Britská armáda paradoxně netušila, co přesně může od exploze čekat. „Bylo to trochu absurdní. Měli jsme si zakrýt oči rukama a dát si hlavu mezi nohy. Jako úkryt nám měli sloužit okolní kokosové palmy,“ vzpomíná bývalý voják Fred Vening.

Výbuch byl tak silný, že vyprodukoval jaderný hřib o velikosti jedné míle. Přihlížející vojáci, kteří ostrov střežili, hovoří o nevídaném zážitku. Po testech zůstala na Monte Bello jen radioaktivní půda. Její poslední dekontaminace proběhla v roce 2000 a australské úřady přišla na 108 milionů dolarů.

„Pamatuji si, jak jsme hned po výbuchu skočili na náklaďák, abychom měli lepší výhled. Pak jsme jen viděli, jak se palmy před námi ohýbají. Než jsme se nadáli, tak nás povalila tlaková vlna. Byla to ta největší rána, jakou jsme kdy kdo slyšeli,“ dodává další z přítomných vojáků Bill Evans.

Jaderný klub se od té doby rozrostl asi na desítku zemí a v současnosti existuje na světě podle odhadu Federace amerických vědců (FAS) přes 19 000 jaderných hlavic, z toho asi
4 400 z nich je připraveno k použití.

První jadernou mocností se staly Spojené státy 16. července 1945, kdy provedly u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku svůj první úspěšný jaderný test. Získat jadernou zbraň bylo od roku 1942 cílem tajného britsko-amerického projektu Manhattan, který v laboratořích v Los Alamos vedl americký fyzik Julius Robert Oppenheimer.

USA také dosud jako jediné jadernou bombu použily jako zbraň, když v srpnu 1945 bombardováním japonských měst Hirošima a Nagasaki přiměly Japonsko ke kapitulaci ve druhé světové válce. Dvě bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki si vyžádaly přes 200 000 obětí a zahájily téměř půlstoletou éru jaderného zbrojení a zastrašování, díky němuž byl následující světový konflikt válkou pouze „studenou“.

2 minuty
Před 60 lety získala Británie jadernou bombu
Zdroj: ČT24

Po Británii se čtvrtou jadernou velmocí stala 13. února 1960 Francie, která svou první atomovou bombu vyzkoušela na alžírské Sahaře. O čtyři roky později - 16. října 1964 - provedla první jaderný pokus Čína a v květnu 1974 uskutečnila první jadernou zkoušku pod kódovým označením Smějící se Buddha Indie. Jadernou bombu odzkoušel i Pákistán (v roce 1998) a KLDR (v roce 2006).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 42 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 46 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...