Londýn – Po odmítnutí skotské nezávislosti ve čtvrtečním referendu sice britský ministerský předseda David Cameron potvrdil svůj slib větší nezávislosti Skotska na centrálním parlamentu, jedním dechem ale přerozdělení pravomocí slíbil i Anglii, Walesu a Severnímu Irsku. Řada komentářů poznamenává, že Británie zřejmě nyní míří k federálnímu uspořádání, což jsou tendence, které se projevily už během kampaně. Konkrétní podoba chystaných reforem bude předmětem dalších diskusí.
„Rozsáhlé nové pravomoci“, které tři hlavní britské strany – tedy konzervativci, liberální demokraté i labouristé – před referendem Skotům slíbily, se týkají především rozšíření práva na zdaňování obyvatelstva přímo ve Skotsku, větších pravomoci při rozhodování o výdajích na sociální zabezpečení a zdravotnických otázek. V listopadu vláda zveřejní své návrhy v bílé knize a v lednu budou připraveny konkrétní zákony. Hlasovat o nich ale bude až nový parlament, který vzejde z voleb v květnu příštího roku.
Skotské referendum o nezávislosti ale otevřelo obecnější debatu o nesrovnalostech v britském ústavním pořádku. Ústupky Londýna totiž mohou vést k podobným požadavkům i ve Walesu a v Ulsteru a také ke snahám o více pravomocí pro Anglii. Zatímco Skotsko, Severní Irsko i Wales mají své zastupitelské sbory, které řeší místní problémy, Anglie nic takového nemá. O jejích záležitostech rozhoduje centrální parlament, tedy i poslanci z ostatních tří částí monarchie, jak ve svém projevu neopomněl Cameron připomenout. Podle posledního průzkumu se 62 procent Angličanů domnívá, že by skotští poslanci měli být vyloučeni z hlasování o zákonech týkajících se výlučně Anglie.
Anglie se drtivou většinou podílí na tvorbě domácího produktu a žije zde velká většina Britů –55 ze 64 milionů. Slibované posílení pravomocí by mělo zklidnit „spící bestii anglického nacionalismu“, poznamenává agentura Reuters ve své zprávě nazvané Federální království? „Teď máme šanci a velkou příležitost změnit a zlepšit způsob britské vlády,“ prohlásil dnes Cameron. „Skotsko hlasuje odděleně ve svém parlamentu o záležitostech, jako jsou daně, výdaje a sociální dávky. Stejnou možnost by měla mít Anglie, Wales a Severní Irsko.“ Decentralizace by tak mohla dopadnout i na samotnou Anglii. Hovoří se o větší správní volnosti pro severní regiony; vlastního starostu a městskou radu má už hlavní město Londýn.
Petr Robejšek, politolog
„Ti, kteří chtěli autonomii, vyhráli. Získají totiž autonomii a zároveň neztratí to, co jim poskytuje Velká Británie. Jestli se Londýn rozhodne k ústupkům, které slíbil, tak se bude odehrávat něco jako kašírované rozdělení. Něco podobného už jsme viděli v Belgii, kde premiér nabídl podobnou věc Vlámům. Nic jiného nezbyde do budoucna ani Španělsku s Katalánskem – pokusit se ho ukolébat. Nepřekvapilo by mě, kdyby do budoucna poklesla proevropská nálada Skotů. To, co Skotové získali, bude směřovat spíš k tomu, že se Británie bude chovat s cílem získat větší autonomii v rámci EU.“
Království zůstalo pohromadě, jeho politické souřadnice se ale posunuly
Výsledek referenda uklidnil finanční trhy, uvolnil politické napětí v Evropě a uklidnil obavy z šíření nacionalistických nálad. Výsledek hlasování uchránil Británii před ztrátou nemalé části jejího území. Londýn nepřijde o ropná ložiska na severu a nebude muset hledat nové základny pro své jaderné zbraně, rozmístěné nyní právě ve Skotsku. Odvrácena je i hrozba ztráty vlivu v mezinárodních institucích, zejména v Evropské unii. Británie se zřejmě vyhne období finanční nestability, kterou mnozí v případě rozpadu očekávali. Jak poznamenal v rozhovoru pro ČT publicista Milan Kocourek, Skotové vlastně nemohli prodělat na jakémkoliv výsledku referenda a všechno nasvědčuje tomu, že ze svého rozhodnutí budou mít užitek. Další hypotetickou možnost hlasovat o setrvání v unii by mohli mít v roce 2017, kdy by se mělo konat slibované referendum o setrvání v EU – pokud v parlamentních volbách znovu uspějí konzervativci.
Jasný výsledek čtvrtečního referenda ovšem neznamená, že všechno ve Velké Británii zůstane jako dřív. Naopak: Tři hlavní politické strany deset dnů před hlasováním, kdy se nad nimi vznášel strašák rozdělení země, narychlo spíchly plán posílení skotských pravomocí, nejsou ale přitom zajedno v tom, kam až by měly zajít, konstatuje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Poražený tábor stoupenců skotské samostatnosti teď bude ostřížím zrakem sledovat, do jaké míry Londýn plní sliby a do jako míry se mu tudíž dá věřit.
Zatím jsme měli skotský problém, teď máme anglický, zaznělo v jednom komentáři. Angličané totiž asi jen tak nepřijmou fakt, že Skotsku budou přiznány větší pravomoci, zatímco paralelní posílení anglických pravomocí se nekoná. Království sice zůstalo pohromadě, ale jeho politické souřadnice se posunuly.
Jak poznamenal bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, hlasování ve Skotsku ukázalo, že přísně centralizovaná správa vyšla z módy. „Německý model federálního státu s ústřední vládou a menší závislostí pro spolkové země a města je modernější,“ prohlásil německý politik.
