Buenos Aires - Velká Británie nabídla Argentině v roce 1974 společnou správu souostroví Falklandy, které si jihoamerická země nárokuje. Argentinský list La Nación dnes zveřejnil kopie neoficiálních dokumentů obou stran sporu, které jsou archivovány na argentinském ministerstvu zahraničí. Cílem britského návrhu bylo „vytvořit atmosféru vhodnou pro rozvoj ostrovů v souladu se zájmy jejich obyvatel“ a „ukončit spor o svrchovanost“.
Nabídku od britské vlády obdržel 11. června 1974 tehdejší argentinský prezident Juan Domingo Perón. Dokument mu předal tehdejší britský velvyslanec James Hutton na tajné schůzce. Nabídka zahrnovala i používání vlajek obou zemí, stejně jako angličtiny a španělštiny coby oficiálních jazyků na ostrovech. Obyvatelé by měli občanství obou zemí a guvernéra ostrovů by střídavě jmenovala britská královna a argentinský prezident.
Podle diplomatického veterána Carlose Ortize de Rozas, jehož deník La Nación cituje, reagoval Perón na nabídku s velkým nadšením. „Přijímáme. Jakmile vstoupíme na Malvíny (Falklandy), už nás nikdo nevypudí a krátce potom bude argentinská svrchovanost úplná,“ prohlásil. Avšak tři týdny nato prezident zemřel a do úřadu nastoupila viceprezidentka, vdova po Perónovi María Estela Martínezová, známá jako Isabel. Britové k ní ale neměli důvěru a styky zastavili, vysvětlil Ortiz de Rozas.
De Rozas byl jedním z mála lidí, kteří o tajném setkání věděli. Vzpomíná, že „v únoru 1982, jen několik dní před válkou (o Falklandy), se v OSN diskutovalo o možnosti zpětného nájmu, aby se Angličané zavázali spravovat Malvíny po daný počet generací a pak by předali svrchovanost“.
Argentinská vojenská diktatura (1976-83) však ostrovy na jaře 1982 obsadila silou a následnou válku prohrála. „Jediné, čeho dosáhla, bylo, že dala příležitost Margaret Thatcherové, aby nebyla vyloučena z britské vlády,“ soudí Ortiz de Rozas. „Dějiny by byly jiné, kdyby byly učiněny kroky k tomu, aby ostrované pocítili, že argentinské vedení by pro jejich zájmy bylo to nejlepší,“ prohlásil.
Falklandské (Malvínské) ostrovy
Británie ostrovy objevila a stala se jejich prvním vlastníkem už koncem 16. století, tedy stovky let předtím, než se Argentina zrodila. Téměř o dvě století později je obsadila španělská koruna, ale když se její koloniální panství v Americe rozpadlo, nárok začala vznášet nově vzniklá Argentina. Ta ostrovy obsadila na necelých 14 let, než je v roce 1833 znovu ovládla Británie. V roce 1982 válku o ostrovy rozpoutala argentinská vojenská junta, která se dočkala prohry a ponížení, jež urychlily návrat země k demokratickému systému.
