Británie kvůli sopce ruší lety, mrak vyhnal Obamu z Irska

Londýn/Reykjavík - Prvních několik desítek letů muselo být dnes zrušeno na severu Británie kvůli neúprosně se blížícímu sopečnému prachu, který chrlí od soboty islandská sopka Grímsvötn. Opatření se dotkla domácích linek ve Skotsku, mezinárodní poje budou rušeny v průběhu úterního dopoledne nizozemským dopravcem KLM. Omezení dopravy se dotklo zatím 36 letů skotského nákladního leteckého dopravce Loganair, který svoje letadla nechá stát na zemi minimálně do úterních 14:00 SELČ. Nizozemské aerolinie KLM zrušily 16 úterních spojů do čtyř skotských měst. Na seznamu jsou Aberdeen, Glasgow, Edinburgh a Newcastle.

Před možným narušením leteckou dopravu v některých regionech Británie varoval dnes už britský Úřad pro civilní letectví (CAA). Kvůli směru pohybu mraku sopečného popela dnes zkrátil návštěvu Irska americký prezident Barack Obama, který noc stráví už v Londýně, kde byl původně očekáván až v úterý. V nejbližších dvou dnech omezení kvůli vulkánu neočekává Český hydrometeorologický ústav (ČMHÚ).

Činnost ledovcového vulkánu Grímsvötn by neměla způsobit tak vážné komplikace jako loňský výbuch Eyjafjallajökullu. Ačkoli v současnosti stoupá popel do dvacetikilometrové výše, jsou jeho částice podle geologů větší než loni, a proto rychleji padají k zemi. „Loňský případ vulkánu Eyjafjallajökull byl specifický v tom, že vál velmi silný vítr od Islandu na střední Evropu. Foukal rychlostí přes 100 kilometrů v hodině a unášel i dost velké prachové částice na velkou vzdálenost. Teď – přestože se směr proudění poněkud změnil oproti sobotnímu očekávání a vane spíše na jihovýchod a zasahuje Evropu – nemá tu rychlost a schopnost odnést takové množství popelových částic na takovou vzdálenost,“ upozornil vulkanolog Václav Rapprich z České geologické služby.

Podle Dvořáka je zatím proudění vzduchu nad Evropou natolik komplikované, že nelze říct, zda sopka ovlivní i středoevropský prostor. Nevylučuje přitom možnost, že z jihu Evropy se časem znečištění stočí do středu kontinentu.  

Meteorolog a sportovní pilot Petr Dvořák o hrozbě v sopečném prachu:

„Sopečný prach obsahuje mikroskopické částice, které obsahují křemík. Tyto krystalky se mohou dostat do malých kapilár, které jsou v proudových motorech. Tam se roztaví a ucpou je. To může vést k zastavení motoru, v minulosti skutečně k takovému případu došlo. Pilotům se potom podařilo motory opět nahodit, je to ale velmi kritická situace. Čili z bezpečnostních důvodů není možno létat tam, kde by došlo k poškození nebo zastavení motoru.“

Evropská letecká doprava ale zatím erupcí nijak zasažena není, s výjimkou východního a centrálního Grónska. Dánské úřady dnes oznámily, že část vzdušného prostoru nad Grónskem bude uzavřena až do půlnoci (do úterních 2:00 SELČ). Skandinávská letecká společnost SAS naopak dementovala původní zprávy, že dnes bylo přerušeno letecké spojení se Špicberky. Přestože se předpokládá, že mrak popela v úterý dorazí až ke Skandinávii, finský letecký úřad Finnavia v úterý s omezením létání nepočítá.

Island se opět chystá do vzduchu

Zatímco Evropa se bojí nejbližších dnů, Island je zřejmě venku z nejhoršího. Meteorologické podmínky jsou relativně příznivé a umožňují obnovit lety přinejmenším ze severu ostrova. Mezinárodní letiště v Keflavíku se díky příznivým meteorologickým podmínkám otevře ve 21:00 SELČ.

Česko zatím není ohroženo

Letečtí meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu situaci nepřetržitě sledují. V případě, že výpočty britského VAAC ukážou, že vulkanický prach zasáhne i Česko, vydá česká letecká meteorologická služba výstrahu. I v tomto případě budou muset další postup určit úřady. „Bude na rozhodnutí ministerstva dopravy, zda omezí, nebo zastaví leteckou dopravu nad ČR,“ konstatoval Petr Dvořák.

Odborníci předpokládají, že sopka Grímsvötn neznečistí atmosféru tolik jako loni vulkán Eyjafjallajökull. Tehdy byla kvůli sopečnému prachu paralyzována letecká doprava nad Evropou téměř dva týdny. Živel však tehdy řádil v dubnu. V létě by mohla být velmi kritická i kratší výluka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 1 mminutou

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 10 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 34 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...