Až 20 tisíc dalších syrských uprchlíků by do roku 2020 mohla přijmout Velká Británie. Oznámil to premiér David Cameron na jednání parlamentu. Pomoc se má týkat především dětí včetně sirotků. Británie také slíbila znásobit částky na humanitární pomoc. Ke zlepšení poměrů v Sýrii chce poslat 60 milionů liber.
Británie má podle Camerona morální povinnost postarat se o trpící lidi, kteří žijí v táborech pro uprchlíky v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Přednost dostanou ohrožené děti či sirotci, uvedl premiér. Británie podle něho dosud poskytla azyl přibližně 5000 Syřanů, kteří se do země dostali vlastními silami.
Cameron zdůraznil, že se Londýn místo přerozdělování uprchlíků, kteří dorazí na evropské území, hodlá zaměřit na běžence na Blízkém východě. „To zajistí uprchlíkům přímější a bezpečnější cestu do Spojeného království, místo aby podstupovali riskantní cestu do Evropy, na které už tragicky skončilo tolik životů.“
O tom, kteří z uprchlíků nejvíce potřebují pomoc Británie, bude podle stanice BBC rozhodovat vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky. Budou mít status lidí v ohrožení, kteří sice nemají nárok na udělení azylu, avšak Británie jim poskytne ochranu. V zemi budou moci zůstat pět let a získají pracovní povolení a přístup k sociální pomoci. Po uplynutí této doby budou moci zažádat o britské občanství.
Cameron také oznámil, že britské síly při náletech bezpilotních letounů zabily v Sýrii dva stoupence Islámského státu s britskými kořeny. Oba prý plánovali teroristické útoky na britském území. Útok prý nebyl veden pod hlavičkou mezinárodní koalice, která již delší dobu bombarduje cíle islamistů.
„Zabít obě osoby bylo rozhodnutí, které tato vláda nepřijímá s chladnou hlavou. Nicméně bych tady nechtěl stát a tvrdit, že jsme případným útokům na naše občany bývali mohli zabránit, a neudělali jsme to," dodal šéf britského kabinetu.
Ubytujeme u sebe uprchlíky, nabízí přes 2000 Britů
Přes 2000 Britů se nabídlo, že může ve svých domech ubytovat uprchlíky, kteří utíkají před válkou a pronásledováním zejména ze Sýrie. Za iniciativou stojí Zoe Fritzová, která zřídila internetovou databázi lidí, kteří chtějí pomoci.
Devětatřicetiletá Fritzová pracuje pro nemocnici v Cambridge. Zapojit se do dění okolo přílivu uprchlíků do Evropy se rozhodla poté, co uviděla šokující záběry běženců, kteří riskují své životy, aby se dostali do Evropy. „Mé srdce zaplesalo, když jsem si četla, co mi lidé psali. Je neuvěřitelné, jak jsou lidé štědří,“ uvedla Fritzová.
Hudebník a organizátor charitativních akcí Bob Geldof v pátek prohlásil, že se hluboce stydí za oficiální přístup k uprchlické krizi, proto poskytne své domy v Londýně a Kentu běžencům. Připravena osobně pomoci je také skotská první ministryně, tedy šéfka skotské vlády Nicola Sturgeonová. Podle listu The Guardian je tak možné, že běženci budou ubytováni v rezidenci Bute House, která je jejím oficiálním sídlem.
Británie chce financovat běžence z rozpočtu pro zahraniční pomoc
Británie se chystá použít své peníze vyčleněné pro zahraniční rozvojovou pomoc například k financování obecních bytů pro syrské uprchlíky, kteří v zemi žijí. Ministr financí George Osborne v neděli řekl, že země musí učinit víc, aby pomohla běžencům, a že by v této věci měla zásadně promyslet, jak použít svůj rozpočet ve výši 12 miliard liber (442 miliard korun) pro zahraniční pomoc. Podle Osborna se chce Spojené království zaměřit na uprchlíky přicházející přímo ze Sýrie.
Británie se zavázala, že na zahraniční pomoc bude odvádět 0,7 procenta HDP, což je dlouhodobý cíl OSN. Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je možné peníze z tohoto fondu vynaložené v prvním roce na péči o žadatele o azyl považovat za zahraniční pomoc. Cameron v pátek slíbil, že Británie pošle do zahraničí na pomoc syrským uprchlíkům 100 milionů liber (3,7 miliardy korun). Celkem tak Londýn vynaloží na pomoc v syrské humanitární krizi přes jednu miliardu liber (37 miliard korun).
Policie varuje: Přibývá protiislámských a antisemitských projevů
V Londýně se od loňska výrazně zvýšil počet protižidovských a protiislámských projevů, varuje britská policie. Neupřesnila počty činů podle jejich povahy, přičemž tyto rasistické či protináboženské projevy bývají verbální i fyzické.
Od července 2014 do stejného období letošního roku úřady v britské metropoli zaznamenaly 816 protiislámských činů, což je nárůst oproti předchozímu období o 70,7 procenta. U antisemitských projevů, kterých nyní bylo 499, se jedná dokonce o nárůst 93,4 procenta. Od července 2014 do července 2015 se událo celkem 13.007 rasistických či protináboženských činů, což je nárůst o 26,9 procenta. Na zvýšení statistik se ale podílí i lepší odhalování těchto činů, poznamenala policie.
