Brit píše z Krakova zprávy o dění v Polsku. Je třeba více porozumění, říká

3 minuty
Britský učitel angličtiny v Krakově založil portál o dění v Polsku
Zdroj: ČT24

Internetová platforma Zápisky z Polska se věnuje zpravodajství z Polska v angličtině. Stojí za ní skupina nadšenců i profesionálů, kteří chtějí přiblížit dění ve skoro čtyřicetimilionové zemi zahraničním čtenářům. Za svou činnost byli nedávno nominováni na prestižní polskou novinářskou cenu.

Šéfredaktor platformy Zápisky z Polska Daniel Tilles přednáší o dějinách Velké Británie v Krakově budoucím učitelům angličtiny. Ve volných chvílích přibližuje naopak Polsko lidem, kteří žijí za jeho hranicemi.

„Nenarodil jsem se tu, narodil jsem se v Británii, vyrostl tam a pak jsem se přestěhoval do Polska. To mi umožňuje pohled zvenku i zevnitř, pomáhá mi to vnímat Polsko jako někdo, kdo tu má kořeny, ale zároveň je trochu cizinec,“ vysvětluje Tilles.

Na sociální síti Facebook sleduje Zápisky z Polska téměř 40 tisíc lidí. Nedávno redakce rozjela i webovou stránku. Dosahem jde o největší zpravodajství o Polsku v angličtině. „Země je stále důležitější v regionu, Evropě i ve světě. Děje se tu mnoho věcí, především v posledních čtyřech letech. O Polsku se v mezinárodních médiích píše stále jen omezeně a chybí porozumění,“ domnívá se šéfredaktor.

Historická politika

Za nejsložitější Tilles považuje fenomén polské historické politiky. Tedy způsob, jak národní traumata od trojího dělení Polska přes katyňský masakr až po výjimečný stav v 80. letech promlouvají do současné politické reality.

„Je jen málo zemí, myslím především na Západě, kde historie hraje tak důležitou roli ve všem, co se děje. Mnoho z moderní politiky, veřejné debaty, vychází z polských velmi složitých a traumatizujících dějin,“ vyložil Tilles.

Polsko si kvůli sporům s Bruselem o reformu soudnictví vysloužilo na Západě nálepku černé ovce. Kontroverze budil i jeho postoj k migrační krizi, který sdílel s dalšími členy Visegrádu.

„Někdy nejen o Polsku, ale i o východních členských státech panují nespravedlivé názory a stereotypy. Obecně je třeba, aby se lépe rozumělo odlišnostem. Zároveň se ale východní členské státy, včetně Polska a dalších, někdy neopodstatněně staví do role oběti, když se EU nebo západní státy jen snaží uplatnit společný postoj,“ vyjádřil se šéfredaktor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...