Rozhodnutí britských voličů o vystoupení Spojeného království z Evropské unie s sebou nese řadu otázek, které se dotýkají mnoha oblastí. V popředí je jak problematika budoucího vztahu ostrovní země s EU, tak i budoucnost Skotska či Severního Irska v rámci Velké Británie. Řeší se též scénář celého procesu britského odchodu z Unie a také to, co může brexit znamenat pro jednotlivé členské země včetně České republiky.
Brexit: hlavní otázky a odpovědi
Je nyní brexit skutečně jistý, nebo jej může něco zvrátit?
Výsledek referenda není sám o sobě závazný, musí jej ještě potvrdit britský parlament. V otázce toho, zda by Velká Británie mohla v budoucnu opět usilovat o členství v EU, zazněla řada hlasů, i od Davida Camerona, šéfa Evropské komise Junckera či francouzského prezidenta Hollanda, že vystoupí-li Britové z Unie, bude to už jednou provždy.
Co bude muset EU s Británií dojednat a kdy s tím začne?
Zástupci unijních institucí požadují, aby byly rozhovory o britském odchodu z Unie zahájeny co nejdříve, průtahy prý jen zbytečně prodlužují nejistotu. Odhadem bude třeba vyřešit 800 až 900 smluv, které pojí Velkou Británii a Evropskou unii. Dohodnout bude například potřeba, jak budou nastaveny vzájemné obchodní vztahy, jak to bude s právy občanů EU ve Velké Británii a naopak, nebo kdy Britové přestanou posílat peníze do společného rozpočtu.
Článek 50 Lisabonské smlouvy
Kdy Británie skutečně opustí EU?
Proces vyjednávání s Bruselem by měl trvat dva roky. Tuto dobu zmiňuje Článek 50 Lisabonské smlouvy, jenž stanovuje, že země, která se rozhodne vystoupit, pak oznámí svůj záměr Evropské radě. EU následně uzavře s touto zemí dohodu o podmínkách jejího vystoupení. Tu pak musí odsouhlasit Rada EU kvalifikovanou většinou po souhlasu Evropského parlamentu.
Ublíží brexit více Británii nebo zbytku EU?
Mnozí komentátoři uvádějí při výčtu možných negativních důsledků odchodu země z EU zejména pokles britské ekonomiky a s tím související ztrátu přístupu na jednotný vnitřní trh Evropské unie. Také je často zmiňováno oslabení role Velké Británie coby významného zahraničně-politického hráče. Co se týče konkrétních hrozeb pro EU, zde se jedná především o nebezpečí „dominového efektu“, kdy by se i další členské země mohly v budoucích plebiscitech vyslovit pro konec svého účinkování v rámci unijních struktur.
Kdo se stane novým britským premiérem?
Kdo bude novým premiérem? David Cameron oznámil, že neodstoupí ihned, ale až v následujících měsících před říjnovou konferencí toryů. Spekuluje se o nástupci, který bude muset být spíše z tábora brexitu. Nabízejí se jeho hlavní představitelé – bývalý londýnský starosta Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove. K favoritům patří i ministryně vnitra Theresa Mayová, která sice byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně.
Boris Johnson jako nástupce Davida Camerona?
Opustí Británii Skotsko a Severní Irsko?
Podle první ministryně Skotska Nicoly Sturgeonové ze Skotské národní strany je druhé referendum o odtržení Skotska velmi pravděpodobnou záležitostí, neboť Skotové nechtějí být proti své vůli (většinově hlasovali pro setrvání v EU) zbaveni členství v Unii. V případě Severního Irska navrhuje republikánská strana Sinn Fein referendum o sjednocení s Irskou republikou, první ministryně Severního Irska, Arlene Fosterová (z tábora unionistů, kteří patří mezi zastánce odchodu Velké Británie z EU) však tuto možnost rezolutně odmítla.
Co bude s Čechy, kteří dnes žijí a pracují v Británii?
V Británii loni podle kvalifikovaných odhadů pracovalo kolem 37 000 českých občanů. Nejčastěji našli místo ve službách a pohostinství. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ČR se dá předpokládat, že Británie omezí Čechům volný přístup na svůj trh práce.
Co se změní v cestování do Británie?
Obavy ze zavedení vízové povinnosti jsou s největší pravděpodobností liché. Vydrží-li levnější libra, mohlo by cestovatelů na Britské ostrovy přibýt a zájezdy by mohly být i cenově dostupnější.
Sníží se objem peněz, které z EU čerpají tzv. čistí příjemci včetně ČR?
Pro období 2014–2020 připadá na Českou republiku objem peněz ve výši 24,2 miliardy eur (654 miliard korun). Podle studie analytiků Komerční banky by se tato částka – při výpadku britských příspěvků do společné unijní kasy – mohla snížit zhruba o šest procent, a Česko by tak v letech 2017 až 2020 mohlo přijít o 38 miliard korun.
- Bezprostřední reakcí po referendu by podle ekonomů mohla být nejistota až panika na finančním trhu, výprodej britských akcií a oslabení při nejpesimističtějších scénářích téměř o 20 procent.
- Pokud by k tomu došlo, zlevnilo by dovážené zboží z Británie až o 10 procent. Po schválení nové smlouvy mezi Velkou Británií a EU by se situace mohla uklidnit. Začala by zřejmě platit cla, což by zboží dovážené z Británie prodražilo.
- Momentálně je Británie třetím nejvýznamnějším exportním trhem pro české firmy. Odchod Britů z Unie by zřejmě znamenal právě omezení vývozu českého zboží do Spojeného království.
- Brexit by se odrazil i v kurzu koruny. „Kdyby narostla systémová nedůvěra v euro a eurozónu jako projekt, hráči by si to přebrali jako signál, že ČNB bude nakonec nucena zůstat déle v intervenčním režimu a možná, že časem může uvažovat o oslabení české koruny. V takovém případě by koruna dostala citelnější úder a byla delší dobu slabší,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny.