BP zaplatí za havárii v Mexickém zálivu 4,5 miliardy dolarů

Londýn/Houston – Britská společnost BP zaplatí kvůli havárii ropné plošiny v Mexickém zálivu v roce 2010 rekordní pokutu 4,5 miliardy dolarů (v přepočtu 90 miliard korun). Je to nejvyšší pokuta tohoto typu v americké historii. Společnost také přiznala vinu za smrt jedenácti dělníků pracujících v době výbuchu na plošině.

Dohoda, díky níž ministerstvo stáhne žaloby podané před dvěma lety, bude BP stát čtyři miliardy dolarů, z toho samotné urovnání žalob bude za rekordních 1,26 miliardy dolarů. Dalších 525 milionů dolarů společnost zaplatí za urovnání žalob podaných americkou Komisí pro cenné papíry a burzy. Pokuty bude firma splácet pět až šest let.

Ministerstvo, které má rovněž funkci nejvyšší federální prokuratury, stáhlo žalobu za 11 trestných činů pochybení a zanedbání povinností odpovědných pracovníků firmy, které vedly k úmrtím zaměstnanců, a za jeden trestný čin maření vyšetřování kvůli lhaní Kongresu o objemu vyteklé ropy. Stáhlo také obvinění z několika přečinů. Zdroje agentury AP uvedly, že ze zavinění smrti 11 pracovníků plošiny budou obviněni dva zaměstnanci BP.

„Věříme, že toto řešení je v nejlepším zájmu BP a jejích akcionářů. Odstraňuje dvě významná právní rizika a umožní nám účinně bránit firmu proti zbývajícím civilním i trestním žalobám,“ uvedl k dohodě předseda správní rady společnosti Carl-Henric Svanberg.

BP se i tak ale bude muset ještě vypořádat s nároky jednotlivců, které se řeší v rámci samostatného řízení. BP si na krytí všech škod a dalších závazků v souvislosti s havárií ropné plošiny vyčlenila 37,2 miliardy dolarů (více než 745 miliard Kč).

Vyměřená pokuta překonala dosud rekordní penalizaci 1,3 miliardy dolarů, kterou americké úřady v roce 2009 vyměřily farmaceutické společnosti Pfizer za marketingový podvod. Za předchozí největší ropnou katastrofu v USA, havárii tankeru Exxon Valdez u Aljašky v roce 1989, vláda pokutovala Exxon jednou miliardou dolarů, což by dnes bylo zhruba 1,8 miliardy USD.

Firma v březnu uvedla, že se dohodla na vyrovnání s větším počtem navrhovatelů, kteří žádali proplatit zdravotní újmu a ekonomické škody. Náklady na urovnání těchto sporů jsou asi 7,8 miliardy dolarů (více než 156 miliard Kč). 

Plošina Deepwater Horizon explodovala v dubnu 2010 a krátce nato se potopila. Zemřelo 11 lidí, do moře vytékala z poškozeného vrtu do Mexického zálivu celkem 87 dní ropa, celkem se jí vylilo 800 milionů litrů. Ekologická katastrofa, kterou únik ropy způsobil, je největší v dějinách USA.

Havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu
Zdroj: Chris Graythen/ISIFA
Nahrávám video
BP zaplatí rekordní pokutu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Írán popřel, že by odmítl jednat v Islámábádu o konci války

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom americký deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a Spojenými státy v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území na konci února.
14:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 3 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 6 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 7 hhodinami

Polsko kvůli Rusku pracuje na protidronové zdi. Má chránit východní hranici NATO

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.
před 9 hhodinami
Načítání...