Bosňáci, židé a křesťané usilují o poklidné soužití. Překážkou jsou podle nich politici

Bosenští náboženští představitelé si stěžují, že v cestě poklidnému soužití komunit stojí politika. Muslimové, židé i křesťané chtějí zapomenout na rozpory, které v 90. letech vyústily ve válku. V Sarajevu se nedávno konala muslimsko-židovská konference, na kterou se sjelo kolem 120 představitelů z celkem 27 zemí.

Stovky mešit, kostelů a synagog svědčí o bosenské multikulturní minulosti, která trvala více než pět století. V Sarajevu vedle sebe žijí ortodoxní Srbové, katoličtí Chorvaté i muslimští Bosňané, a město si tak vysloužilo přezdívku „malý Jeruzalém“. Vůdci těchto náboženských skupin se ale shodli na tom, že politici jejich soužití dostatečně nepodporují.

Hlava bosenské islámské komunity Mufti Husein Kavazovic říká, že lidé nemohou dosáhnout klidu sami. „Je na politických elitách, aby udělaly více. Pro začátek by bylo dobré, kdyby přestaly se svou ideologickou manipulací náboženství za účelem dosažení vlastních politických cílů. Na nás samozřejmě je, abychom jim to nedovolili,“ vysvětluje.

Bosenské státní zastupitelství v červenci podalo žalobu na předsedu a tři členy komise, kteří stáli v čele nedávného státního referenda. Lidé měli hlasovat o tom, zda bude 9. leden vyhlášen jako státní svátek. Den by tak oslavoval prohlášení Bosenské Republiky srbské jako nezávislé na hlavním městě Sarajevu. Návrh ale zvedl vlnu negativních reakcí, protože právě vyhlášení samostatnosti Srbů předcházelo v roce 1992 ničivé občanské válce.

Ačkoliv Ústavní soud Bosny a Hercegoviny prohlásil referendum za protiústavní a zakázal jej, bosenští Srbové se hlasování i tak zúčastnili a svátek prosadili. Čtyři politici a zároveň členové komise nyní stojí před soudem a čelí obvinění za znevážení soudního rozhodnutí a uspořádání zakázaného referenda.

Tyto nedávné rozepře vyvolaly mezi Bosňáky obavy, že by bosensko-srbská metropole Banja Luka mohla směřovat k postupnému odtržení od Bosny. Spory tak opět rozpoutaly napětí mezi etniky a vedly k násilným výhrůžkám. Náboženští představitelé nechtějí, aby k podobným kauzám docházelo i ve spojitosti s náboženstvím. Brání se tomu, aby politici využívali náboženských ideologií pro své cíle a společnost tím rozvraceli. Usilují naopak o poklidné soužití všech bez rozdílu.

Křesťanské a muslimské svatostánky v těsném sousedství
Zdroj: ČT24

„To, že tady máme různé kultury a náboženství je velmi důležité. Na základě toho můžeme budovat a ověřovat naši vlastní identitu“, řekl Nektarije, diákon ortodoxního kláštera v Zitomislici.

Zástupce jednoho z nejstarších klášterů v Bosně Zeljko Brkic řekl: „Bosna může přežít jedině jako multi-etnický stát, nezáleží na tom, jak moc se nás politici snaží přesvědčit, že to není možné.“

Přestože vlastenci všech tří etnik stále trvají na výjimečnosti svých vlastních skupin, náboženští představitelé chtějí zahojit jizvy, které válka mezi lety 1992 až 1995 způsobila. Tehdy v bojích zemřelo na 100 tisíc civilistů a miliony dalších lidí musely opustit své domovy.

Jakob Finci, prezident židovské komunity v Bosně, poukazuje na Sarajevo jako příklad ukázkové spolupráce. Připomíná třeba muslimy, kteří během druhé světové války pomáhali ukrývat Židy, nebo na židy, kteří poskytovali jídlo lidem všeho vyznání během tříletého obléhání Bosny Srbskými silami.

„Sarajevo je nejlepší důkaz toho, že společné soužití je možné a že to reprezentuje jedinou možnou cestu pro náš další život,“ řekl.

Následky bojů během války v Bosně jsou patrné dodnes
Zdroj: ČT24

Dřívější napětí mezi etnickými skupinami vyústilo ve válku

Stopy po střelbě a bojích připomínají místním poměrně nedávnou válku na každém kroku. Budovy ve městech zůstávají doposud neopravené a přetrvávají také ekonomické problémy. Stále platí i minové nebezpečí, a to hlavně v horách a neobydlených místech, která stála nebyla zcela pročištěna.

Ačkoliv nyní představitelé různých vyznání volají po poklidném soužití, právě etnická různorodost obyvatel byla dříve jedním z důvodů ozbrojených střetů. Občanské rozpory tehdy navázaly na boje provázející rozpad Jugoslávie.

Státy tehdejší Jugoslávské federace postupně vyhlašovaly nezávislost a stejně tak tomu mělo být v Bosně. V roce 1992 se ale rozhořel konflikt mezi pravoslavnými Srby, katolickými Chorvaty a muslimskými Bosňáky. Zatímco Chorvati a Bosňáci podporovali myšlenku samostatnosti, Srbové byli proti.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Vláda vyhlásila referendum a nechala tak o budoucnosti hlasovat občany. Srbové se rozhodli referendum bojkotovat. Protože ale tvořili menšinu, nedokázala jejich neúčast v hlasování nic změnit, a byla tak vyhlášena nezávislost. V Bosně následně začaly první nepokoje, které přerostly v občanskou válku.

Výsledkem byly více než tříleté konflikty, které se podařilo uklidnit až v roce 1995 podepsáním dohody o příměří. K vyjednávání o míru došlo až poté, co se do záležitosti vložila Severoatlantická aliance. Bosna se od války doposud potýká s vysokou nezaměstnaností, ekonomickými problémy a úbytkem obyvatel. Lidé se nyní snaží opět dosáhnout poklidného soužití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ve Washingtonu vrcholí přípravy na Trumpovu inauguraci, chystala se mnoho měsíců

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na inauguraci 47. prezidenta Donalda Trumpa. Ten se funkce ujme už za necelý den. Oproti zvyku však nesloží přísahu venku před budovou Kongresu, kvůli mrazivému počasí proběhne ceremonie uvnitř Kapitolu. Změn doznaly také akce v okolí – desítky tisíc Američanů, které chtěly sledovat průvod nové hlavy státu od Kapitolu k Bílému domu, o program nepřijdou. Slavnost se přesune do sportovní haly v centru.
před 6 hhodinami

Příběhy tří propuštěných Izraelek

Teroristické hnutí Hamás propustilo první tři rukojmí. S Izraelem se domluvilo na první fázi příměří. Hamás se rozhodl nejdříve předat tři mladé Izraelky, které před patnácti měsíci teroristé odvlekli do zajetí.
před 6 hhodinami

Soud poslal do vazby studenta obviněného z vraždy na slovenském gymnáziu

Soud poslal do vazby osmnáctiletého studenta, kterého v sobotu policie obvinila z úkladné vraždy. Při čtvrtečním útoku na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi zahynuli dva lidé, podle tisku zástupkyně ředitele a jedna studentka, další studentku zdravotníci hospitalizovali.
před 6 hhodinami

TikTok obnovil služby v USA po Trumpově slibu zrušení zákazu

Čínská sociální síť TikTok začala obnovovat své služby ve Spojených státech. Reaguje tak na prohlášení zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že po svém pondělním nástupu do úřadu vydá nařízení, které umožní fungování TikToku. Síť v USA přerušila provoz v sobotu večer místního času a uživatelé dostali zprávu, že aplikaci kvůli zákazu nelze používat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jde o mocný globální pohyb populismu, míní o Trumpově vzestupu americký analytik

K výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách přispěl i nezávislý kandidát Robert Kennedy mladší. Ten svoji kandidaturu v létě stáhl a podpořil právě Trumpa. K tomu, aby vůbec kandidoval, přitom přiměla i první data od společnosti experta na průzkum veřejného mínění Johna Zogbyho. Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal se teď zeptal jeho syna Jeremyho Zogbyho, který průzkum zadal, za jaké nálady Američanů se Trump vrací do Bílého domu.
před 14 hhodinami

Fico obvinil slovenskou opozici z přípravy státního převratu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Při výbuchu cisterny v Nigérii zemřelo nejméně sedmdesát lidí

Nejméně sedmdesát lidí zahynulo na severu Nigérie při výbuchu cisterny s pohonnými hmotami. Cisterna se převrátila a začal z ní vytékat benzin, který explodoval. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura Reuters. Podobná neštěstí nejsou v Nigérii nijak vzácná.
18. 1. 2025
Načítání...