Moskva – Se státními poctami se dnes Rusko rozloučilo s bývalým premiérem a zakladatelem plynárenského koncernu Gazprom Viktorem Černomyrdinem. Jeden z nejvlivnějších a nejvýraznějších ruských politiků postsovětské éry zemřel ve středu v Moskvě v 72 letech. Církevní část obřadu na Novoděvičím hřbitově vedl patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve. Rakev provázela čestná vojenská stráž.
S expremiérem se rozloučilo vedení státu a církve, špičky ruské společnosti a ekonomiky, diplomaté, nejbližší příbuzní i šéf Gazpromu Alexej Miller. „Nepamatuji si, že by byl jedinkrát ve špatné náladě anebo ji dal najevo. Vždy se usmíval, vždy žertoval,“ poznamenal ve smuteční řeči prezident Dmitrij Medvěděv. „Celý život pracoval pro vlast. Všechny povinnosti splnil se ctí.“ Za nejtěžší z Černomyrdinových zkoušek označil řízení vlády během let 1992 až 1998, tedy od rozpadu Sovětského svazu po krach státních financí. Ocenil i přínos zesnulého k pozdvižení plynárenství do role klíčového odvětví a k rusko-ukrajinským vztahům, kdy jako diplomat hasil požáry mezi Moskvou a Kyjevem.
Černomyrdin se z prostého dělníka vypracoval až do postavení sovětského ministra a šéfa ruské vlády. Naposledy působil jako prezidentův poradce, předtím byl až do loňského června velvyslancem na Ukrajině.
„Byl to velice výrazný a talentovaný člověk. Ať se chopil čehokoliv, měl úspěch,“ řekl zjevně dojatý premiér Vladimir Putin. „Ani v nejtěžších dobách neutíkal před odpovědností. Bude nám velice chybět… Zůstane pro nás příkladem, jak sloužit vlasti a lidu,“ dodal lámajícím se hlasem.
„Popularitou se vyrovnal nejen ukrajinským politikům, ale i umělcům. Vždy poutal pozornost. Jeho osm let na Ukrajině zanechalo nesmazatelnou stopu,“ zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Kostantyn Hryščenko, aniž se zmínil, že za předchozího prezidenta Viktora Juščenka hrozilo ruskému velvyslanci, že za prostořekost bude prohlášen nežádoucí osobou.
Černomyrdin byl pohřben po boku manželky Valentiny, která zemřela letos na jaře. Na stejném moskevském hřbitově spočívá i první ruský prezident Boris Jelcin, jemuž býval nejbližším spolupracovníkem. Během operace Jelcinova srdce zastával tehdejší premiér po 23 hodin i roli hlavy státu.
