La Paz - Horské ledovce v Jižní Americe tají závratným tempem a klimatologové očekávají jejich brzký konec. Rychlost, s níž zmizel led na bolivijské Chacaltayi, i tak předčila veškerá očekávání. Bolivijští vědci se teď snaží dokázat, že dřívější modely zapomněly na jeden důležitý prvek, kterým jsou částice aerosolu. Právě díky nim ledovce rychleji tají. Když se na ně uchytí, pohlcují totiž pak rychleji energii.
Bolivijské ledovce to mají kvůli aerosolu spočítané
Na svahu hory Chacaltaya býval ještě nedávno 18 tisíc let starý masiv ledu se stejným jménem. Teď už tu jen tají zbytky jarního sněhu. Studie z devadesátých let přitom předpovídaly, že led vydrží do roku 2015. Rozpustil se před třemi lety. „Nečekali jsme, že Chacaltaya roztaje tak rychle. Myslíme si, že klimatické modely, které předpověděly jeho zmizení na rok 2015, nebraly v potaz jeden nebo několik faktorů,“ podotkl výzkumník z Univerzity San Andrése Fernando Velarde.
Dřívější předpovědi tání ledovců označovaly za viníka globální oteplování. Bolivijští vědci, kteří se pravidelně vydávají nad La Paz na horu Chacaltaya, ale ukazují prstem jinam. „Říkají, že za to může globální oteplování, to ale není dokázáno na lokální úrovni. My si myslíme, že za tím stojí spíš jiný faktor - jde o částice aerosolu nesené vzduchem. Usazují se na ledovcích, a tak zvyšují jejich schopnost pohlcovat energii a sluneční záření,“ poznamenal ředitel atmosférické laboratoře Franceso Zaratti.
Tání ledovců v Bolívii
Člověk k tání ledovců přispívá spalováním nekvalitních fosilních paliv
Aerosoly jsou další složkou atmosféry, která vedle skleníkových plynů ovlivňuje klima. Těchto pevných částic je více druhů, ale z hlediska klimatu jsou těmi nejdůležitějšími sloučeniny síry. Ty se do atmosféry dostávají jak přirozeně sopečnou činností nebo lesními požáry, tak i kvůli člověku – spalováním fosilních paliv, hlavně těch nekvalitních, jako je hnědé uhlí.
Vysoko v atmosféře aerosoly podporují vznik oblačnosti, protože se na ně vážou vodní kapky. Ta pak působí jako odrážeč slunečních paprsků a Země se tak spíš ochlazuje. Ty, které dopadnou na ledovce, ale podle bolivijských vědců působí přesně opačně. Svoji teorii se snaží dokázat pečlivým měřením. „Zaznamenáváme významné složky atmosféry. Na prvním místě jsou to aerosoly a pak skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý. Také sledujeme plyny, které nám pomáhají rozpoznat, odkud jednotlivé složky pocházejí,“ řekl Velarde.
Tání ledovců v Bolívii
Laboratoř patří k síti stovky stanic po celém světě. Má jedinečnou polohu. „Nejzajímavější na Chacaltayi je nadmořská výška. Jsme tady v 5 200 metrech, a to je místo, kde lidé věří, že je opravdu čistý vzduch,“ konstatoval Velarde.
Milionům lidí zmizí zdroj vody
Zbývající ledovce v tamních horách jsou zdrojem vody pro miliony lidí. Ty samé modely, které špatně odhadly konec ledovce Chacaltaya, předpovídají jejich úplné zmizení do roku 2045. Aby se mohla země na černý scénář připravit, potřebuje opravdu přesné výpočty. „K předpovědím na třicet let dopředu, které se týkají celého světa a které jsou důležité pro budoucnost, musíme mít kvalitní údaje. Proto tady používáme velmi přesné přístroje na měření nečistot,“ prohlásil Zaratti.
Ledovce tají rychleji, než se čekalo (zdroj: ČT24)
Vědci doufají, že se jim podaří na často přehlížené aerosoly, které podle nich tání ledovců značně zrychlují, upozornit. Tento faktor by totiž mohl změnit očekávanou životnost tropických a subtropických ledovců.