Ázerbájdžán po přestřelkách s arménskými silami u Náhorního Karabachu jednostranně vyhlásil klid zbraní. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že tak reaguje na výzvu mezinárodního společenství k zastavení násilí. Podle Arménů ale boje pokračují i nadále. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev vzápětí Arménii obvinil, že si nepřeje mír v oblasti, jelikož se odmítá stáhnout z okupovaných území a snaží se udržet status quo.
Střety kulminovaly v noci ze soboty na neděli a vyžádaly si nejméně 30 obětí. Podle karabašských úřadů jde o největší útok od uzavření příměří v roce 1994. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k okamžitému klidu zbraní, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase ujistil, že Turecko bude až do konce podporovat Ázerbájdžán.
„Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zastavily protiofenzívu a odvetná opatření proti nepříteli a přistoupily k posílení obrany osvobozených území,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Současně ale varovalo, že odpoví „všemi prostředky“, pokud Arméni s provokacemi nepřestanou.
„Ázerbájdžánci bez ohledu na prohlášení (o ukončení palby) pokračují v palbě na jednotlivých úsecích frontové linie,“ uvedlo naopak karabašské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti.
Agentura TASS citovala z prohlášení arménského ministerstva obrany, podle kterého karabašské jednotky přešly do protiútoku a dobyly zpět strategickou výšinu, kterou v sobotu ovládla ázerbájdžánská vojska. Dva muži byli při této operaci raněni. Na dalších úsecích fronty prý nepřítel ztratil dva tanky a bojové vozidlo pěchoty. Ázerbájdžánské prohlášení označil mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan za pouhou „informační past“.
„Arménie nechce mír, nechce opustit okupovaná území a vyvinula veškeré úsilí na to, aby v co největší míře zachovala dosavadní stav,“ prohlásil prezident Alijev na poradě ázerbájdžánské bezpečnostní rady. Připomněl, také že o řešení karabašského konfliktu se jedná už dvě desetiletí a obvinil Arménii, že v klíčových okamžicích sahala po provokacích. „Neporušili jsme příměří, jen jsme důstojně odpověděli na provokace (…) Arménie uštědřila veliký úder mírovému procesu,“ prohlásil o nejnovějším vyhrocení situace.
Arménie údajně přesouvá vojenskou techniku a připravuje mobilizaci
Arméni naopak z eskalace obviňují Baku a tvrdí, že boje propukly útokem ázerbájdžánských vojsk v noci z pátku na sobotu. Boje si vyžádaly nejméně tři desítky mrtvých a jsou označovány za nejvážnější od roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří ve válce o převážně Armény osídlenou oblast, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu.
Arménie podle nepotvrzených zpráv médií přesouvá do Náhorního Karabachu jako posily taktické rakety Točka-U, raketomety Smerč, obrněnou techniku a bitevní letadla. V samém Karabachu úřady údajně mobilizují dobrovolníky a připravují se na povolání záložníků do jednotek, i když současně ujišťují, že mají situaci pod kontrolou.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo ovládnutí několika strategických výšin a obcí v Náhorním Karabachu. Přiznalo ztrátu 12 vojáků, bitevního vrtulníku a tanku, ale Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků. Jerevan tato tvrzení odmítl jako dezinformaci. Podle arménského prezidenta v bojích bylo zabito 18 vojáků a dalších 35 utrpělo zranění.
Úřad proarménského karabašského prezidenta tvrdí, že při ázerbájdžánském ostřelování zemřel 12letý chlapec a dvě další děti byly zraněny.
Výzvy mocností nemají nejmenší vliv
Přestřelky pokračují nehledě na výzvy z Ruska, Spojených států, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě k ukončení palby. „Opačné stanovisko zaujalo Turecko, které vyjádřilo solidaritu a rozhodnou podporu Ázerbájdžánu,“ napsal ruský server Newsru.com.
České ministerstvo zahraničí odsoudilo použití síly a vyjádřilo politování nad oběťmi na životech, zejména mezi civilním obyvatelstvem. Vyzvalo znepřátelené strany k zastavení palby a dodržování příměří.
