Blokády silnic a první úmrtí. Íránci v mnoha městech protestují proti zdražení benzinu

V řadě íránských měst vypukly protesty poté, co vláda překvapivě oznámila zvýšení cen benzinu nejméně o padesát procent. Islámská republika chce omezením dotací na pohonné hmoty zmírnit dopad amerických sankcí na íránskou ekonomiku. Demonstrace si zatím vyžádaly dvě oběti. Írán už požádal Irák o uzavření hraničního přechodu na jihu země.

Podle nových opatření si každý řidič může koupit 60 litrů benzinu při ceně v přepočtu asi tři koruny za litr. Každý litr navíc pak stojí šest korun. Dříve přitom bylo povoleno na 250 litrů, přičemž jeden stál dvě koruny, píše agentura AP.

Vláda chce z peněz navíc dotovat na 18 milionů rodin s nízkými příjmy, uvádí BBC. Íránci při cestování po městech často využívají veřejnou dopravu a taxi, v této oblasti režim ceny zvedat nechce.

Řadu obyvatel Íránu zdražení benzinu rozlítilo. Íránská státní tisková agentura IRNA v pátek večer informovala o „závažných“ protestech v Sirdžánu v centrálním Íránu, kde lidé „zaútočili na sklad s palivem a pokusili se ho zapálit“. Jeden člověk při protestech zemřel a další utrpěli zranění, citovala polostátní agentura ISNA místního guvernéra.

Další oběť hlásí město Behbahan. Demonstrovalo se také v dalších velkých íránských městech jako Isfahán, Jazd nebo Šíráz.

V Mašhadu desítky rozzlobených demonstrantů zablokovaly silnice, když zanechaly své vozy uprostřed silničního provozu, sdělila agentura AP s odkazem na íránská státní média. Podobný protest se konal rovněž na dálnici v Teheránu, kde lidé žádali policii, aby je podpořila.

Demonstrace pokračují i v sobotu. Na některých videích zveřejněných na sociálních sítích je vidět zásah policie slzným plynem. Pravost nahrávek se však Reuters nepodařilo ověřit. 

Podle agentury Reuters Teherán kvůli přetrvávajícím protestům v Iráku a v Íránu požádal Bagdád o uzavření hraničního přechodu pro návštěvníky. Přesun zboží a jiné obchodní aktivity to však nenaruší, sdělily Reuters bezpečnostní a diplomatické zdroje.

Írán čelí tvrdým sankcím, které míří hlavně na vývoz ropy, od té doby, co USA v roce 2018 vypověděly jadernou dohodu. Hodnota íránské měny tak výrazně klesla, roční míra inflace se ztrojnásobila a sankce vedly rovněž k odlivu zahraničních investorů, připomíná BBC.

Islámská republika patří mezi země s nejlevnějším palivem kvůli státním dotacím a poklesu ceny ropy. Současně patří mezi státy s největším vývozem ropy na světě v hodnotě miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 2 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 3 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...