Bitcoin překonal další rekord, jeho hodnota už stoupla nad 40 tisíc dolarů

Cena digitální měny bitcoin se ve čtvrtek vyšplhala na další rekord. Poprvé překonala hranici 40 tisíc dolarů, což odpovídá necelým 854 tisícům korun. Podle údajů na specializovaném webu Coindesk se cena této nejpoužívanější kryptoměny dostala až na 40 324 dolarů, později se však vrátila pod hranici 40 tisíc dolarů. Za den to byl nárůst o necelých jedenáct procent.

Loni se cena bitcoinu zhruba zčtyřnásobila. Bitcoin v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. Významně mu pomáhá i politika centrálních bank a tisk dalších peněz na boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace.

Analytici americké investiční banky JPMorgan tento týden uvedli, že cena bitcoinu by se mohla v dlouhodobějším horizontu vyšplhat až na 146 tisíc dolarů, což odpovídá 3,1 milionu korun, pokud si bitcoin u investorů vybuduje pozici bezpečného útočiště v období nejistoty.

Bitcoin zažil prudký růst už v roce 2017, kdy se jeho cena vyšplhala na téměř 20 tisíc dolarů. V následujícím roce však bitcoin zažil strmý pád a jeho cena se ocitla až v blízkosti tří tisíc dolarů. Skeptici podle serveru CNBC tvrdí, že situace se nyní opakuje, a označují bitcoin za spekulativní investici, která nemá žádnou vnitřní hodnotu. Zastánci bitcoinu však upozorňují, že nynější vývoj se liší tím, že měnu začali nakupovat rovněž institucionální investoři.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Češi v loňském prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. To bylo zhruba o 20 procent více než ve stejném období předloni.

Nový bezpečný přístav?

Podle Martina Krištoffa z CFDWorld má na vývoj bitcoinu vliv řada faktorů. Vedle zmíněného zájmu institucionálních investorů také třeba takzvaný efekt jarního „dělení“ kryptoměn, ale i to, že v současnosti už zůstává nevytěžených jen 1,5 milionu bitcoinů.

„Fakt, že do oběhu nebude možné uvolnit další jednotky, by měl nahrávat ve prospěch růstu jeho ceny na rozdíl od kryptoměn, které touto vlastností nedisponují. Všechny tyto aspekty nahrávají ve prospěch dalšího růstu jeho hodnoty, i když někteří odborníci stále pochybují o jeho potenciálu, a to navzdory pozitivnímu fundamentálnímu faktoru očekávajícího výraznou korekci,“ nastínil.

Vyvstává třeba otázka, jestli je možné, aby kryptoměna nahradila dlouholetý bezpečný přístav investorů v podobě zlata. I to v minulém roce překonalo svá historická maxima a dostalo se až nad hodnotu dvou tisíc dolarů za unci. „V posledních týdnech se však dobře rozjetý růstový trend zastavil a drahý kov musel čelit korekci v řadě stovek dolarů. Propad byl reakcí na pozitivní zprávy o vakcínách proti covidu-19. Určitý odliv kapitálu mohl být způsoben zvýšeným zájmem investorů o obchod s akciemi farmaceutických firem,“ uvádí Krištoff.

„Oba tyto finanční nástroje, tedy zlato i bitcoin, slouží investorům jako prostředek zajištění proti politické a ekonomické nejistotě, ale i inflaci a manipulaci s americkým dolarem,“ shrnuje Krištoff. „Zatímco bitcoin se nachází v centru pozornosti zejména mladší generace, ti zkušenější nebo investoři, kteří nemají rádi vysoké riziko, upřednostní spíše tradiční zlato,“ míní. Podle něj tak v této chvíli nehrozí, že by kryptoměna dokázala nahradit zlato, a stejně to platí i naopak.

Načítání...