Washington - Do prezidentských voleb v roce 2008 šel Barack Obama s heslem Change We Need a Yes We Can. Volby vyhrál, a mohl tedy svá hesla začít plnit. Plánů bylo mnoho, některé se podařilo uskutečnit, jiné však už ne. Za zmínku stojí prosazení zdravotní reformy nebo stažení vojenských jednotek z Iráku. Co se nepodařilo? Například uzavřít věznici na kubánské základně Guantánamo.
Jedním z klíčových témat, která do značné míry ovlivní, kdo se stane prezidentem, je americká nezaměstnanost. Ta Baracku Obamovi značnou část jeho prezidentování podlamovala židli. Vloni na začátku volební kampaně totiž tamní nezaměstnanost překročila devítiprocentní hranici na maximum od poloviny 80. let a neklesala. Vysoká nezaměstnanost tak zbavila Obamu aureoly. Někdejší miláček hlavně demokratických příznivců se ale nevzdal.
Obamův záchranný balík ve výši osmi set miliard dolarů a další krizová opatření pravděpodobně zabraly a nejnovější čísla klíčového ukazatele před nadcházejícími volbami se zlepšila na úroveň ledna 2009, kdy nastoupil do funkce prezident Barack Obama. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech totiž v září nečekaně klesla na 7,8 a Bílý dům nyní zdůrazňuje to, že během Obamovy vlády vzniklo téměř pět milionů pracovních příležitostí.
Velkým tématem a také těžkým bojem bylo prosazování zdravotní reformy. „Právě jsme uzákonili základní princip, že každý by měl mít nějakou základní jistotu, když jde o jeho zdraví,“ prohlásil Obama při podpisu zákona o zdravotní reformě. Obamovi se tak podařila největší změna amerického zdravotního systému od roku 1965. Novela mimo jiné výrazně rozšířila okruh lidí se zdravotním pojištěním. Od roku 2014 by mělo mít zdravotní pojištění 95 procent Američanů.
Protlačit reformu trvalo Obamově administrativě osmnáct měsíců. Se změnami nesouhlasila vedle republikánů ani řada demokratů v americkém zákonodárném sboru. S reformou podle průzkumů nesouhlasí 49 procent Američanů, jen 40 procent ji podporuje. Odpůrci reformy tvrdí, že Obama se jejím prostřednictvím snaží zavést v USA socialismus a vláda bude rozhodovat o tom, kdo dostane jakou péči.
Obamovo prezidentování se určitě zamlouvá mladým ilegálním imigrantům. Od srpna letošního roku totiž mohou získat dočasné pracovní povolení. Zákon, který to umožňuje, přijala vláda Baracka Obamy v červnu. Platí pro přistěhovalce, kteří přijeli do Ameriky jako děti. Povolení získají na dva roky a mohlo by se týkat až 1,8 milionu lidí.
Povolení chrání ilegální imigranty před deportací, po dvou letech ale o něj budou muset žádat znovu. Papír s razítkem od imigračního úřadu jim umožní legálně pracovat, studovat nebo udělat si řidičský průkaz. „Není to cesta k občanství. Je to jen dočasné opatření, které nám umožní zaměřit moudře naše zdroje a dopřát trochu úlevy a naděje talentovaným mladým patriotům,“ prohlásil americký prezident Barack Obama.
Velice netradičně pojaté, avšak z informativního hlediska propracované stránky s články amerických médií o Obamově éře je možné nalézt zde.
Na mezinárodně-politické scéně zanechal Obama také své stopy. V prosinci 2011 Spojené státy oficiálně ukončily svou téměř devítiletou bojovou misi v Iráku. Podle ministra obrany Leona Panetty mělo cenu vést tento konflikt bez ohledu na ztráty lidské i finanční, protože Irák díky němu začal směřovat k demokracii. Za zmínku však stojí, že USA ve válce přišly o téměř 4 500 lidí a vydaly na ni 800 miliard dolarů.
Jiným milníkem bylo toto Obamovo oznámení: „Mohu americkému národu a světu oznámit, že Spojené státy provedly operaci, při které byl zabit Usáma bin Ládin. Šéf al-Káidy a terorista, který je zodpovědný za vraždy tisíců nevinných mužů, žen a dětí.“ Obamově administrativě se tak povedlo najít nejhledanějšího teroristu světa, který stál mimo jiné za teroristickými útoky z 11. září 2001 v USA, jež si vyžádaly několik tisíc lidských životů a prakticky ze dne na den změnily kolorit života milionů Američanů.
Zmínit je nutné i nezastupitelný podíl na svržení libyjského diktátora Muammara Kaddáfího i egyptského prezidenta Mubaraka. Avšak jsou tu i stinné stránky. Obama se ve své volební kampani v roce 2008 zavázal, že zruší věznici na kubánské základně Guantánamo. Její brány jsou ale dodnes otevřeny a USA navíc neváhají investovat do její rekonstrukce a zvýšení komfortu vězňů miliony dolarů.
Ačkoliv je toto jen malý zlomek Obamových činů, které někteří považují za kontroverzní, dají se zde použít slova redaktora časopisu Repsekt Jiřího Soboty, který napsal: „V rychlém přehledu toho Barack Obama vlastně vykonal dost na to, aby si zajistil velmi slušné místo v panteonu amerických prezidentů.“ Jak moc s tím souhlasí američtí voliči, bude známo již 6. listopadu, kdy Obamu vyzve jeho republikánský protikandidát Mitt Romney.
