Biden zrušil Trumpovy regulace imigrace a staveb federálních budov

Nahrávám video
Události ČT: Biden mění imigrační politiku USA
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve středu zrušil několik ustanovení, které během své vlády zavedl jeho předchůdce Donald Trump. Jedná se o imigrační zákaz pro rodiny občanů USA, kteří v zemi žijí, nebo o dekret o architektonické preferenci „řecko-římského stylu“, týkající se vzhledu federálních budov. Informoval o tom zpravodajský server Politico. Podle něj Biden rovněž ocenil spolupráci s republikány při schůzi o dodávkách zdravotnického vybavení.

Biden v prohlášení ke zrušení imigračního zákazu uvedl, že Trump svým nařízením blokoval žadatele o takzvané „zelené karty“, které cizinci využívají k dlouhodobým pobytům v USA, a pracovníky ze zahraničí. Omezení podle prezidenta nijak „nevede k dalšímu přínosu v prosazování zájmů Spojených států“.

„Zákaz naopak ubližuje Spojeným státům, protože brání jistým rodinným příslušníkům občanů USA a místním stálým obyvatelům, aby se zde shledávali. Ubližuje to také jednotlivcům, kteří dostali příležitost k tomu, aby mohli žádat o imigrační víza,“ píše se v prohlášení.

Trumpova administrativa dříve považovala zákaz za nezbytný k tomu, aby „ochránila americké zaměstnance a pracovní trh v rámci koronavirové pandemie“, uvádí Politico. Podniky a firmy v minulých týdnech vyjádřily obavy nad tím, že Biden a jeho vláda dosud nepromluvili o žádných plánech na odstranění imigračního zákazu.

Trump zmrazil vydávání některých víz před rokem a v průběhu roku jej pak prodloužil a rozšířil. Platit měl do letošního března. Ukončeno bylo i vydávání zelených karet. Podle asociace imigračních právníků jen kvůli dočasnému zákazu udělování víz pro rodinné příslušníky nemohlo do USA vycestovat asi 120 tisíc lidí, uvedla agentura AP.

Biden nicméně zatím ponechal v platnosti například omezení pro vydávání víz sezonním pracovníkům, které má vypršet na konci března. Prezident už od svého lednového nástupu do Bílého domu reviduje imigrační politiku po čtyřletém působení Trumpa, který učinil z tvrdého postoje k přistěhovalectví jedno ze svých zásadních témat. Mimo jiné prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému.

Klasická architektura měla uctít „antičnost demokracie“

Zrušení se rovněž dočkalo Trumpovo ustanovení, jež označovalo některé vládní federální budovy za „ošklivé“ a upřednostňovalo klasickou architekturu před brutalismem a moderními architektonickými styly. Trump nařízení vydal v prosinci, jeho administrativa pak prosazovala budovy s vizáží řecko-římského stylu jako „důležitou poctu antičnosti demokracie“.

Nařízení, které Trump podepsal v posledních dnech svého prezidentského mandátu, se setkalo s odsouzením ze strany architektů. Ti ho popisovali jako „esteticky krátkozraké“, přestože ho úřady příliš nevynucovaly, tvrdí Politico.

„Jsme zděšeni rozhodnutím administrativy, že takto přístupuje k oblasti designu,“ uvedl tehdy šéf Amerického institutu architektů Robert Ivy.

Bylo to jako za starých časů, popsal jednání s republikány Biden

Americká hlava státu rovněž ocenila středeční schůzku v Oválné pracovně s republikánskými i demokratickými zákonodárci. Označila ji za „velmi produktivní“. „Byla to jedna z nejlepších schůzek, co jsme kdy měli. Bylo to jako za starých časů, lidé byli na jedné straně,“ okomentoval jednání Biden.

Jednání představovalo malou ukázku spolupráce obou politických stran, po které Biden volal již od začátku svého mandátu, uvádí Politico s tím, že prezident věří, že mu kooperace pomůže při sjednocování národa. Ten zůstává rozdělený po čtyřech letech rivalství. Soupeření se nicméně Bidenovi v prvních týdnech jeho prezidentství vyhlo, protože bylo „zaneprázdněno“ druhým pokusem o Trumpův impeachment a odporem republikánů vůči exprezidentově navrhovanému plánu ohledně koronavirových opatření.

Prezident a viceprezidentka Kamala Harrisová se během schůzky setkali s osmi senátory a třemi členy Sněmovny reprezentantů. Na jednání rozebrali sporné dodávky, které způsobily nedostatek ochranného vybavení a technologie pro zdravotníky, kteří pracují v nemocnicích během koronavirové pandemie.

Senátor John Cornyn a poslanec Michael McCaul popsali setkání jako „velmi dobré“ a „velmi pozitivní“. „Prezident byl velmi vnímavý, stejně jako viceprezidentka,“ řekl po jednání Cornyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...