Biden ocenil aktivitu Česka v oblasti lidských práv

Washington – Dnešní washingtonská schůzka českého premiéra Bohuslava Sobotky s viceprezidentem Spojených států Joe Bidenem potvrdila dobré vztahy obou zemí. Sobotka to po jednání v Bílém domě řekl novinářům. Americký viceprezident podle něj ocenil nasazení českých vojáků v Afghánistánu i aktivitu České republiky v oblasti lidských práv.

„Pan viceprezident Biden ocenil práci České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Abych použil jeho slova, a doufám, že to řeknu přesně, řekl, že boxujeme v této oblasti nad svoji váhu,“ řekl po jednání Sobotka.

Podle některých analytiků Američany v poslední době znejistěly některé zpochybňující komentáře českých představitelů k otázkám ochrany lidských práv ve světě a odkazu prvního českého prezidenta Václava Havla. Jde mimo jiné o nedávné pochvalné poznámky prezidenta Miloše Zemana na adresu čínského komunistického vedení. Prezidentovy výroky vyvolaly nesouhlas v řadách opozice, podle které Česká republika ustupuje od obhajoby lidských práv.

„Mohu potvrdit, že jednání proběhlo ve velmi přátelské atmosféře, potvrdilo dobré vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy,“ uvedl Sobotka ke schůzce, která měla původně trvat půl hodiny, ale nakonec se protáhla na hodinu a čtvrt. Právě přihlášení se k principům, které Havel prosazoval v zahraniční politice, označil premiér za jeden z hlavních důvodů své současné návštěvy USA. 

Bohuslav Sobotka se setkal s viceprezidentem USA Joem Bidenem
Zdroj: ČT24/ČTK/Odbor komunikace Úřadu vlády ČR

Česká delegace dnes s Bidenem jednala také o energetické bezpečnosti. Shodli se, že je nutné, aby Evropa vybudovala jednotný energetický trh a diverzifikovala své zdroje. „Jsme přesvědčeni o tom, a není to jen názor České republiky, ale i řady dalších evropských zemí, že by Spojené státy měly uvolnit export plynu a ropy i na evropský trh,“ podotkl Sobotka. Bidena o to požádal a americký viceprezident prý tento záměr obecně podpořil.

Při diskusi o obranné spolupráci pak Biden podle českého premiéra ocenil úsilí české vlády o zvýšení výdajů na obranu i angažmá českých vojáků v Afghánistánu nebo spolupráci v Sýrii, kde Česko zastupuje americké zájmy.

Čeští politici a jejich schůzky s protějšky z USA: Hlavním aktérem byl Havel

Američané si oblíbili především prvního českého prezidenta Václava Havla pro jeho boj za svobodu a lidská práva. V roce 1990 přednesl svůj slavný projev v Kongresu, v roce 1993 navštívil Bílý dům, blízké vztahy měl především s Billem Clintonem. V roce 1998 mu nechali zahrát při návštěvě Bílého domu jeho oblíbené písně od Lou Reeda. Blízké vztahy udržoval Havel také s americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou. Americký prezident George Bush a jeho žena Laura pak pozvali Havla v roce 2005 na shakespearovský večírek i v době, kdy už nebyl prezidentem.

Druhý český prezident Václav Klaus do USA létal většinou na ekonomické přednášky, zasedání OSN a klimatické konference, kde jako známý odpůrce globálního oteplování prosazoval své názory. Pozvání do Bílého domu se dočkal v roce 2005, ovšem na základě dopisu, v němž Bushovi schůzku navrhl. V roce 2008 jednal s viceprezidentem Richardem Cheneym o umístění americké radarové základny v Česku. O rok později se dvakrát sešel již s viceprezidentem Joe Bidenem poté, co Američané od radaru upustili.

Nejen o radaru spolu rovněž v uplynulých letech hovořili nyní již bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg a ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Ta také před dvěma lety přijela do Prahy, aby lobbovala za dostavbu Temelína americkou společností.

Setkání se šéfem Bílého domu se před třemi lety dočkal i premiér Petr Nečas. Obama tehdy označil Českou republiku za opravdového spojence Spojených států a ocenil také českou vojenskou účast v Afghánistánu.

Zajímavostí také je, že po sametové revoluci navštívili Česko všichni američtí prezidenti. Jako první přiletěl do Prahy už v roce 1990 George Bush starší. Následovali ho Bill Clinton, George Bush mladší i Barack Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 4 hhodinami
Načítání...