Providence (USA) – Překážky jsou od toho, aby se překonávaly. Tímto heslem se řídí chlapec, který se rozhodl jít za svým snem přesto, že ho k tomu příroda nevybavila. Narodil se bez rukou, ale své touhy hrát americký fotbal se nevzdal. Jeho tým amerického fotbalu letos v soutěži zabodoval. A on má na tom velké zásluhy.
Čtrnáctiletý Isaac Lufkin nikdy nepoznal, jaké to je někoho obejmout. Ruce nemá od narození. Do vínku ale dostal o to větší dávku vůle a houževnatosti. Kliky ani výmyk na tréninku sice neudělá, ale jeho hlavní zbraní se staly silné nohy. Když se přišel zapsat do týmu, sportovní ředitel hned věděl, že z něj udělá tzv. kickera – tedy toho, který vykopává míče. Isaac má podle něj neobyčejný cit pro přesnost. Mladý sportovec ale u pouhého vykopávání míčů zůstat nechce. Rád by se dostal do útočné řady.
Odhodlání Isaacovi nechybělo už odmala. Za podpory rodičů se sám oblékal a nikdy to nevzdával, dokud neuspěl. Míče na americký fotbal se chytal, sotva začal chodit. Že ho nemohl vzít rukama, mu nevadilo, vystačil si s tím, co měl.
Matka ho za handicapovaného nepovažuje. „Nikdy jsem na něj takhle nekoukala. Vždy jsem věděla, že pro něj nebude nic problém,“ uvedla. Běžné věci se naučil dělat bradou, ramenem nebo nohama. A nejde jen o praktickou denní rutinu, ale i o zábavu. Nohama hraje počítačové hry, ale i na piano.
Před 50 lety byl kapitánem týmu také bezruký hráč – Chris Schuman
I ve škole zvládá většinu činností s přehledem. Školní tašku ani tác s jídlem v jídelně mu nikdo nosit nemusí. Spolužáci ho většinou berou. Šikaně se ale nevyhnul. „Jeden kluk mi nedal pokoj. Mlátil mě sešitem zezadu do hlavy. Pak mě svalil na zem a smál se mi. A pak mi vzal rukávy a svázal je kolem krku,“ popsal Lufkin. Fialový dres ale dodal Isaacovi nové sebevědomí. A ve svých snech se rozhodně nedrží při zemi. Přesně před padesáti lety byl kapitánem jeho týmu také bezruký hráč – Chris Schuman. A dovedl ho až k regionálnímu titulu. Díky Isaacově talentu se historie možná může opakovat.
