Když před pár lety padla řeč na bezpilotní letouny, lidé si představili hlavně boj proti teroristům na Blízkém východě. V poslední době se ale drony stále častěji objevují i v denním využití. Používají je televizní štáby, záchranáři nebo i zásilkové firmy či realitní kanceláře. V Singapuru jimi chtějí dokonce nahradit číšníky. Některé státy zatím užití dronů neřeší, některé jejich majitele zatěžkávají různými regulacemi. To je i případ Spojených států – zemědělci se kvůli tomu bouří.
Bezpilotní letouny čím dál častěji pronikají do komerční sféry. Největší světový online prodejce Amazon je chtěl už dříve využít k doručení zásilek. Technologický gigant Google pak loni koupil společnost Titan Aerospace, která vyrábí bezpilotní letadla na solární pohon.
Užívat drony komerčně je pro americké zemědělce zatím problém
Obrovský zájem teď projevili američtí farmáři. Užitím bezpilotních letounů by prý ušetřili, zefektivnili úrodnost a ochránili životní prostředí. Naráží ale na regulace úřadu pro letectví. „Ten, kdo chce užívat dron komerčně, si musí obstarat regulérní pilotský certifikát, za který musí zaplatit tisíce dolarů, a musí strávit desítky hodin v kokpitu,“ prohlásil advokát Brendan Schulman. S tím zemědělci nesouhlasí. Na rozsévání pesticidů a hnojiv nebo běžnou kontrolu své úrody totiž pilotské zkoušky nepotřebují.
I přesto existuje po celých Spojených státech pár výjimek. Celkem čtrnáct firem dostalo povolení drony užívat pro monitorování svých zařízení. „Můžeme tak kontrolovat například poškození elektrického vedení od větru, větví nebo ptactva,“ podotkl vrchní inženýr energetických závodů Dallas Cormier.
Na zmírnění pravidel pro užití dronů pracuje americký federální úřad pro letectví už přes deset let. Zatím existuje jen dva dny starý návrh. Počítá s tím, že bezpilotní letouny může ovládat člověk starší 17 let, který prošel lékařskou prohlídkou. Stroj musí držet v maximální výšce 152 metrů a rychlost nesmí překročit 160 kilometrů za hodinu. Létat smí navíc jen přes den, daleko od letiště. „Podívejte se na jiné státy. Buďme také otevření pokroku a technologiím,“ vyzývá šéf asociace bezpilotních letounů Michael Drobac.
Drony místo obsluhy v restauraci
Například Singapur řeší nedostatek číšníků a číšnic, kteří by nosili jídlo z kuchyně zákazníkům. Jedna společnost už proto představila drony, které číšníky nahradí. Ovládá je počítačový program a navigace probíhá prostřednictvím infračervených senzorů umístěných po restauraci. Využití bezpilotních letounů má přitom řadu výhod - stroje se nikdy neunaví, nedostávají mzdu a nemohou udělat chybu.
Incidentů s drony přibývá
Malé bezpilotní letouny potrápily loni na podzim Francii, když záhadně přelétávaly nad tamními jadernými elektrárnami. Zákon přitom zakazuje přelétat strategické objekty v okruhu pěti kilometrů ve výšce pod jeden kilometr. Země vyčlenila milion eur na vývoj technologií k odhalení a zachycení malých dronů.
Malé civilní bezpilotní stroje totiž nelze odhalit radary. Majitelé je řídí dálkově nebo mohou jejich let naprogramovat. Jedinou možností pro bezpečnostní síly je sledovat vzdušný prostor nad vytipovanými objekty dalekohledem a použít ruční zbraň jako při lovu.
Malý dron vyděsil nedávno také Washington. Ochranka amerického prezidenta Baracka Obamy totiž jeden našla přímo v areálu Bílého domu. Vyšetřování nakonec ukázalo, že šlo o takzvanou kvadrokoptéru, která do zakázaného prostoru uletěla jednomu vládnímu zaměstnanci. Pro prezidenta tak nepředstavovala žádnou hrozbu.
Nad Českem se pohybuje čím dál více bezpilotních vrtulníků. Jejich majitelé se ale často dostávají do střetu se zákonem, jelikož nemají potřebnou licenci. Drony se začaly ve velkém používat teprve před několika lety, v Česku třeba při povodních v červnu 2013. Úředníci nevylučují, že za pár let by se předpisy pro jejich využívání mohly přece jen zmírnit.
