Bezpečnost ČR posílí i samotný radar bez polské základny, říká české ministerstvo zahraničí

Brusel - I samotný radar bez antiraket, které chtějí USA umístit v Polsku v rámci plánu na vybudování evropské protiraketové základny, posílí podle ministerstva zahraničních věcí bezpečnost Česka i NATO. Zatím to vypadá tak, že Češi smlouvy s USA umožňující případné umístění radaru podepíší dříve než Poláci, zřejmě někdy kolem dubnového summitu aliance v Bukurešti.

„My vyjednáváme o radaru na území ČR, o protiraketovém systému a alianční architektuře tak, aby byla posílena bezpečnost ČR a Severoatlantické aliance,“ řekl dnes v Bruselu první náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar v reakci na dotaz, zda by ČR do projektu šla i bez zapojení Polska. „I samotný radar posílí bezpečnost ČR,“ dodal. Data z něj prý mohou posílit alianční schopnosti. Zároveň ale podle Pojara existují i jiná technická řešení, jak chránit území proti raketám dlouhého doletu, než jen s použitím antiraket zvažovaných nyní pro část základny v Polsku.
 
USA chtějí k nevoli Ruska i značné části české veřejnosti umístit radarovou část základny na českém území, přičemž v Polsku by byla desítka antiraket, které by v případě nebezpečí radar naváděl na cíl. Washington jedná s oběma státy samostatně.
 
Česko dříve dávalo najevo, že radar na českém území a protiraketové střely v Polsku chápe jako celistvý projekt. „Ano, naše pozice je, že je to podmíněné. Pokud má systém sloužit svému účelu, tak tam nemůže být vynechán protiraketový prvek. Radar bez raket nejde, to je oficiální podmínka,“ řekl počátkem měsíce po návštěvě českého premiéra Mirka Topolánka ve Washingtonu český velvyslanec v USA Petr Kolář. Odpověděl tak na otázku listu Hospodářské noviny, zda je Česko závislé na polském postoji k protiraketové základně.
 
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes v Bruselu řekl, že vyjednávání Varšavy s Washingtonem o umístění základny na polském území se mohou táhnout ještě řadu měsíců. „Nečekám žádná nenadálá rozhodnutí,“ poznamenal. Vysocí představitelé USA ve středu uvedli, že věří, že se podaří s Polskem dohodnout do konce mandátu prezidenta George Bushe. Ten končí v lednu.
 
Pojar dodal, že nyní je na stole varianta, podle níž by byl radar v ČR a antirakety v Polsku. „Ale myslíme si, že nikdy není dobré další varianty vylučovat. Všechny varianty, které povedou k posílení bezpečnosti ČR, k posílení alianční bezpečnosti, jsou variantami, které budeme zvažovat,“ dodal Pojar, který se účastnil jednání šéfů diplomacií zemí NATO.
 
Dnes se podle něj ministři o protiraketové základně nebavili, v předvečer však s nimi hovořili zástupci USA, kteří nastínili poslední vývoj v této otázce. Slovenský ministr Ján Kubiš nicméně připustil, že otázka základny byla nadhozena na jednání i dnes, i když jen okrajově.
 
Téma se ale určitě bude řešit na summitu aliance, který se uskuteční od 2. do 4. dubna v Bukurešti. Češi by chtěli, aby tam od aliance zazněla podpora systému a to, že je prospěšný pro celé NATO. Pojar soudí, že podpora projektu v alianci se nyní zvýšila.
 
„Debata, která byla před dvěma roky, před rokem, je dnes daleko informovanější, daleko jasnější. Myslím, že všichni teď velmi dobře vědí, že se jedná o systém, který přispěje k bezpečnosti nejen ČR a USA, ale i Severoatlantické aliance,“ poznamenal Pojar s tím, že nyní v NATO nikdo žádné zásadní výhrady nemá.
 
ČR nedávno s USA podepsala bilaterální memorandum, které by mělo vést v budoucnu ke zrušení víz pro Čechy cestující do USA. Náměstek Pojar dnes k tomu řekl, že mezi jednáním o radaru a vízech není přímá souvislost. Připustil nicméně, že určité nepřímé propojení existuje.
 
„Naše viditelnost ve Spojených státech, a to jak v Kongresu, tak možnost jednat na všech možných úrovních s americkou administrativou ve věci radaru a dalších bezpečnostních otázek, napomohla tomu, že jsme víza vždycky mohli zmiňovat jako věc, kterou je potřeba nějakým způsobem řešit,“ řekl Pojar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...