Přístup Britů na evropský jednotný trh je jasně podmíněn svobodou pohybu, uvedl šéf unijních summitů Donald Tusk po jednání prezidentů a premiérů 27 zemí EU. Politici v tomto formátu bez premiéra Davida Camerona diskutovali poprvé poté, co Britové v minulém týdnu rozhodli o odchodu své země z Unie.
Bez svobody pohybu nemůže být přístup na jednotný trh, vzkázal Tusk
On-line přenos
Brexit se řeší na evropské úrovni
- 20:23
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končíme naši on-line reportáž o situaci po britském referendu. Nejnovější informace a vývoj vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií naleznete na našich stránkách. Děkujeme za pozornost.
- 19:34
Několik potenciálních francouzských kandidátů na prezidenta z pravicového politického spektra se po britském referendu vyslovilo rovněž pro konání referenda ve Francii. Šlo by ale o schvalovací hlasování po změnách, jež by v EU měly podle jejich názoru nastat. V případě odmítnutí by zůstalo vše při starém. K této skupině nepatří vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která chce zpochybnit rovnou členství Francie v Unii.
- 18:47
Jeden z vůdčích představitelů kampaně pro odchod Británie z EU Chris Grayling míní, že země by měla požádat o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy až v okamžiku, kdy na to bude připravena. Jednáním o brexitu bude předcházet široká diskuse mezi Unií a Británií.
Také český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že přístup na unijní trh je spojen s přijetím čtyř svobod – pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Je prý ale jasné, že výsledek referenda v Británii by měl EU donutit k zamyšlení. Unie podle Sobotky nyní zahájila debatu, jak udělat blok přitažlivější.
Připomněl, že Britové podle všeho příliš nespěchají s oficiálním oznámením svého záměru odejít, a v EU je shoda, že do té doby není možné vést formální ani neformální jednání o této věci. EU tak sleduje opatrnost z britské strany a znamená to, že pro Británii stále platí všechna práva a povinnosti jako člena Unie.
Možný kandidát na premiéra a lídra britských konzervativců Stephen Crabb ale z Londýna vzkázal, že kontrola přistěhovalectví musí být suverénní věcí Británie.
Angela Merkelová
Podle Merkelové nyní nejde o „více či méně“ Evropy, ale její lepší podobu
V současnosti není třeba měnit základní unijní smlouvy, o reformách se ale podle německé kancléřky Angely Merkelové bude mluvit na dalším neformálním jednání v září v Bratislavě. Kancléřka potvrdila, že tato diskuse bude pokračovat na dalším neformálním setkání ve stejném formátu v září v Bratislavě. Diplomaté v této souvislosti nejčastěji zmiňují datum 15. září. Slovensko se 1. července ujímá půlročního předsednictví EU.
GALERIE
Pokračuje summit o budoucnosti Unie
EU nyní čeká na stanoviska Londýna a v souladu s unijními smlouvami spustí dvouletý proces vyjednávání detailů odchodu. Podrobnosti a podoba těchto jednání by měly být první částí středeční neformální diskuse.
Francouzský prezident Francois Hollande řekl, že pokud Spojené království chce v rámci vyjednávání přístup na vnitřní trh, bude muset přijmout všechna jeho pravidla. „A to se všemi svými závazky. Zvlášť jeden, který je finančně přispívat k fungování tohoto vnitřního trhu,“ prozradil Hollande.
Členské země usilují o to, aby byly do budoucna vztahy s Británií vyvážené, blízké a „aby nám ty vztahy umožnily ochránit práva pracovníků z EU v Británii“, uvedl Sobotka.
V Británii již během kampaně a poté následně po oznámení výsledku referenda přibylo nejrůznějších xenofobních útoků na přistěhovalce, zejména ze střední a východní Evropy. Český premiér proto toto téma zmínil během úterní debaty a vyzval Camerona, aby britská vláda zasáhla. „Jsem rád, že to David Cameron přislíbil a že se britská vláda bude snažit tlumit negativní projevy, které jsou teď velmi silně cítit,“ dodal.
David Cameron
Český premiér mluvil o Británii jako domovu pro Čechy, kteří utíkali před perzekucí ve své vlastní zemi v roce 1948 a 1968. Tyto země střední a východní Evropy cítí k Británii takový dluh za to, že při nich stála, když trpěly za komunismu, a taky za podporu při vstupu do Evropské unie.
Výsledek referenda však podle řady politiků vyvolal také potřebu hlubší debaty o budoucnosti evropské integrace. „Dnešek už není o Davidu Cameronovi, on a Británie vědí, co dělat. Dnešek je o nás, o naší jednotě,“ řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Kromě jednoty je podle ní v současné době nejdůležitější vytyčit si cíle, které chtějí řešit občané. Konkrétně zmínila například migraci a hospodářský růst.
- Účelem oficiálních summitů Evropské rady je určit konkrétní problémy a cíle Evropské unie a nastínit opatření, která je potřeba přijmout. Závěry Evropské rady z oficiálního zasedání mohou stanovit lhůtu pro dosažení dohody nebo pro předložení legislativního návrhu. Jejich výsledek tak může ovlivňovat politickou agendu EU a určovat její směřování.
- Kromě oficiálních zasedání pořádá Evropská rada i neformální nebo mimořádná zasedání hlav států a jejich premiérů. Tato jednání mohou probíhat i s některou ze zemí, která není členem EU. Po neformálních zasedáních jsou většinou přijímána jen prohlášení, nikoli oficiální závěry.
- Zdroj: consilium.europa.eu
Sobotka už v úterý jednal se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem o budování významných dopravních staveb v Česku, které dosud blokovaly staré posudky vlivu na životní prostředí (EIA). S Junckerem se dohodli, že budování některých projektů bude možné odstartovat už v příštím roce.
Unijní špičky dochází ke vzácné shodě s některými britskými konzervativci, a to v hodnocení tváří kampaně za odchod. „Jsem euroskeptik, žádný vášnivý eurofil. Nevěřím v hodně věcí, které EU dělá, ale oni, ti, co mohou za brexit, nemají žádný plán,“ řekl britský konzervativní poslanec Roger Gale. Souhlasí s ním i Jean-Claude Juncker. „Myslel jsem si, že pokud chcete odejít, tak máte plán, projekt, celkový pohled. Ale oni ho nemají,“ popsal situaci.
Vondra: Bez Británie se Evropa neudrží
Alexandr Vondra v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že situace je těžká. „Já jsem z toho smutný. Nevěřím, že je bez Británie je evropská spolupráce udržitelná. Co z toho bude, je to prostě průšvih,“ prozradil a dodal, že těsnější semknutí je problém. „Bude se to napínat dál a ty zlomové linie budou ještě větší. Francie například, tam je to zaděláno. Severské země jsou také nalomené. Teď je podle mě na čase zklidnit,“ popsal.
Vondra o brexitu v pořadu Devadesátka ČT24 (zdroj: ČT24)
Jaká je situace ve Walesu po brexitu, popsal profesor Jiří Přibáň z Cadriff Law School. „Záleží na tom, na jakou část Walesu se zaměříte. Například v Cardiffu a jiných studentských městech je cítit rozčarování a společnost se snaží najít společný jazyk po rozdělení,“ řekl.
Podle Vondry je situace špatná hlavně z pohledu politiky vedení Evropské unie. „Je-li výsledkem politiky těch nejvyšších to, že jsme vytlačili z Evropy zemi, která je vedle Francie odstrašující vojenskou schopností, navíc zaručuje angličtinou, že se vůbec v Evropě dorozumíme, a střeží nějakým způsobem liberální ekonomické poměry, tak je to špatné. To jsou všechno výhody, které s sebou Británie nese. Jestli je někdo rád, že ty potížisty vytlačíme a ještě dostaneme Skotsko zpět, utěšovat se tím je strašně krátkozraké,“ řekl.
Kalousek: Džina z lahve vypustil David Cameron
Předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že David Cameron udělal velkou chybu v tom, že vypsal referendum o vystoupení Velké Británie. „Vypustil tím džina z lahve. Nechal o mimořádně závažné věci se světovými důsledky rozhodovat lidi, kteří o tom nemůžou mít dostatečné informace,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.
Události, komentáře: Kalousek se Stanjurou o výsledku hlasování v Británii (zdroj: ČT24)
Doplnil ho předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „V mých očích se naplňuje ten nejhorší scénář. Jako by se někteří radovali, že mají Brity z krku, že mají univerzální odpověď – víc Evropy, více integrace. Dozvídáme se bláznivé nápady, že všechny země mají přijmout euro, takto to dál nejde,“ řekl.