Minsk – Italský premiér Silvio Berlusconi absolvoval bleskovou návštěvu Běloruska, kde jednal s tamním prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Šlo o první návštěvu západního vůdce v této postsovětské zemi za posledních 15 let a první návštěvu šéfa italské vlády vůbec. Berlusconi přijel do Běloruska recipročně poté, co Lukašenko na jaře navštívil Itálii. Tehdy Řím vyzval k úplnému zrušení sankcí proti Bělorusku platných od roku 2006.
Berlusconi s Lukašenkem dnes během čtyřhodinové návštěvy hovořil především o ekonomice a o spolupráci v oblasti energetiky a infrastruktury. Úroveň demokracie v Bělorusku a lidská práva tématem rozhovorů nebyly, uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Návštěva prolomila izolaci Běloruska
Oba politici se dohodli na větší podpoře rozvoje obchodních vztahů mezi Itálií a Běloruskem. „Vztahy mezi Itálií a Běloruskem nedosáhly takové úrovně, jakou by měly mít, jsou pod hranicí našich možností,“ řekl Berlusconi a dodal, že hodlá poslat do Běloruska přední italské podnikatele, protože v Bělorusku jsou podle jeho mínění pro ně velké příležitosti.
Lukašenko podotkl, že spolupráce mezi oběma zeměmi by neměla být jen mezi vládami, ale také mezi podniky. Poděkoval Berlusconimu, že dodržel slib a navštívil Bělorusko, jak nejdříve to bylo možné. Návštěvu označil za krásné gesto podpory Běloruska na mezinárodní scéně.
Návštěvu italského premiéra provází podpis řady dvoustranných dohod, mimo jiné mezi italským gigantem Finmeccanica a běloruskou vládou. Tato dohoda by měla mít podle Berlusconiho průkopnický charakter.
Lukašenko předal Berlusconimu archivní materiály o osudu italských občanů, kteří byli za druhé světové války v německých zajateckých táborech, protože odmítli bojovat na straně fašistického Německa na území Běloruska. Kromě toho dostala italská strana archivní dokumenty týkající se etnických Italů, kteří byli ve 30. letech pronásledováni na území Sovětského svazu.
Liberalizace volebního zákona jen hodiny před návštěvou
Jen několik hodin před Berlusconiho návštěvou běloruský parlament jednomyslně liberalizoval volební zákon. Změny zahrnují zjednodušení procesu registrace kandidátů a dovolují jim financovat si vlastní předvolební kampaň. Stanoví také, že třetinu členů regionálních volebních komisí budou tvořit zástupci politických stran. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej parlament schválit ještě ve druhém čtení a prezident jej musí podepsat.
Západ omezil kontakty s postsovětskou zemí ve druhé polovině 90. let. Lukašenko, často označovaný za posledního diktátora v Evropě, ale v posledních měsících usiluje o změnu. Propustil na svobodu vězněné představitele opozice a jeho země přistoupila společně se šesti bývalými sovětskými republikami do programu Východního partnerství EU.
Poslední volby v Bělorusku, prezidentské v roce 2006 a parlamentní v roce 2008, kdy se do zákonodárného sboru nedostal ani jeden člen opozice, označila OBSE i Spojené státy za nedemokratické. EU v reakci na volby uvalila na Bělorusko sankce, patřil do nich i zákaz vydávání víz Lukašenkovi a desítkám dalších běloruských činitelů. Platnost zákazu byla loni pozastavena jako výraz podpory reforem.
