Berlín s Ankarou se přou o genocidu v Arménii, tvůrci rezoluce vyhrožují smrtí

3 minuty
Turecko chystá kvůli německé rezoluci o genocidě Arménů odvetu
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Ankarou a Berlínem kvůli německé rezoluci o uznání genocidy Arménů Turky dál roste. Šéf německých Zelených, který rezoluci inicioval, uvedl, že mu kdosi vyhrožuje smrtí. Turecký prezident zase prohlásil, že němečtí zákonodárci tureckého původu by měli absolvovat krevní testy, jestli jsou skutečně Turci. Ankara chce proti rezoluci přijmout opatření, detaily ale neuvedla.

  • Jerevan tvrdí, že Turci při rozpadu Osmanské říše během první světové války povraždili asi 1,5 milionu Arménů. Ankara odmítá přiznat, že by šlo o tak vysoké číslo a nechce slyšet výraz „genocida“.

Turci po schválení rezoluce minulý týden odvolali z Německa svého velvyslance. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zdůraznil, že v této otázce „nelze mlčet“. Žádný konkrétní krok, který by Ankara mohla učinit, ale neupřesnil.

Němečtí poslanci odsouhlasili rezoluci o genocidě v Arménii
Zdroj: Reuters/Stringer

Starosta Ankary zveřejnil jména a fotografie německých poslanců tureckého původu na Twitteru a připsal k tomu slova „bodli nás do zad“.

„Někteří z nich říkají, že jsou Turci,“ řekl prezident Erdogan. „Co je to prosím vás za Turky,“ dodal s tím, že by si poslanci měli nechat udělat krevní testy. Ostře zaútočil také na Německo, které je podle něj „tou poslední zemí, která by měla hlasovat o takzvané genocidě“. 

Nejprve by se měl Berlín zodpovídat z likvidace více než sta tisíc příslušníků kmene Hererů na území dnešní Namibie během své koloniální vlády, podotkl turecký prezident.

Německou kancléřku Angelu Merkelovou Erdoganova slova udivila. „Obvinění a výroky, které nyní činí turecká strana, považuji za nepochopitelné,“ citovala kancléřku agentura DPA. „Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci,“ dodala.

Erdogan: Němci podporují kurdské teroristy

Německé povstalce tureckého původu navíc prezident Erdogan obvinil z podpory Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána a turecká armáda proti jejím stoupencům bojuje na jihovýchodě země.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Jedním z hlavních iniciátorů rezoluce je předseda německé strany Zelených Cem Özdemir, jehož rodiče se do Německa přestěhovali v 60. letech právě z Turecka. Erdogana
označil za „mudrlanta“.

Özdemir čelí výhrůžkám smrtí, o jeho bezpečí se nyní stará policie. „Bohužel je tu i turecká Pegida,“ prohlásil šéf Zelených s odkazem na německé nacionalistické protiimigrační a protiislamistické hnutí.

Podle německých médií reagovala řada tureckých nacionalistů na kritický tweet starosty Ankary. Jeden z Özdemirových kolegů ze strany - Ozcan Mutlu - vyjádřil obavy, že by si příspěvku mohli všimnout „nějací šílení lidé, kteří to budou brát jako rozkaz shora“.

Někteří z tureckých nacionalistů, kteří přišli protestovat před Bundestag, používali hesla turecké teroristické organizace Šedí vlci, kteří napadali a vraždili levicové aktivisty a Kurdy.

  • Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Jsou to například Řecko, Francie, Rusko, Slovensko a také Německo, kde existuje silná turecká komunita.
  • Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.
  • Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji.
  • Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
  • Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem osmanské říše.
  • Turecko čelí v posledních letech evropské kritice, výzvu k formálnímu uznání genocidy obdrželo už i od Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
11:19Aktualizovánopřed 48 mminutami

Židovští osadníci zapálili na Západním břehu mešitu, uvedli místní

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky.
před 1 hhodinou

Sledujte„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomíná deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomíná deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se uskuteční pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se zúčastní prezident Emmanuel Macron, který přes den navštíví všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
11:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko zákazem potratů porušilo úmluvu o lidských právech

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.
před 2 hhodinami

Německá vláda se shodla na plošných odvodech i možné povinné službě

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.
09:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump podepsal obnovení financování vlády

Americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek SEČ) podepsal návrh zákona, který po bezmála 43 dnech plně obnovuje financování vládních úřadů. Návrh dříve schválila republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů. Federální úřady již provoz obnovují, očekává se, že vládní služby budou znovu zprovozněny v nejbližších dnech.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie viní Čínu z množících se případů kyberútoků

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.
před 5 hhodinami

O dobytí Pokrovsku a obklíčení ukrajinských sil nemůže být řeč, tvrdí Syrskyj

O dobytí Pokrovsku ruskými jednotkami ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Na sociální síti uvedl, že boj pokračuje.
před 15 hhodinami
Načítání...