Berlín s Ankarou se přou o genocidu v Arménii, tvůrci rezoluce vyhrožují smrtí

3 minuty
Turecko chystá kvůli německé rezoluci o genocidě Arménů odvetu
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Ankarou a Berlínem kvůli německé rezoluci o uznání genocidy Arménů Turky dál roste. Šéf německých Zelených, který rezoluci inicioval, uvedl, že mu kdosi vyhrožuje smrtí. Turecký prezident zase prohlásil, že němečtí zákonodárci tureckého původu by měli absolvovat krevní testy, jestli jsou skutečně Turci. Ankara chce proti rezoluci přijmout opatření, detaily ale neuvedla.

  • Jerevan tvrdí, že Turci při rozpadu Osmanské říše během první světové války povraždili asi 1,5 milionu Arménů. Ankara odmítá přiznat, že by šlo o tak vysoké číslo a nechce slyšet výraz „genocida“.

Turci po schválení rezoluce minulý týden odvolali z Německa svého velvyslance. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu zdůraznil, že v této otázce „nelze mlčet“. Žádný konkrétní krok, který by Ankara mohla učinit, ale neupřesnil.

Němečtí poslanci odsouhlasili rezoluci o genocidě v Arménii
Zdroj: Reuters/Stringer

Starosta Ankary zveřejnil jména a fotografie německých poslanců tureckého původu na Twitteru a připsal k tomu slova „bodli nás do zad“.

„Někteří z nich říkají, že jsou Turci,“ řekl prezident Erdogan. „Co je to prosím vás za Turky,“ dodal s tím, že by si poslanci měli nechat udělat krevní testy. Ostře zaútočil také na Německo, které je podle něj „tou poslední zemí, která by měla hlasovat o takzvané genocidě“. 

Nejprve by se měl Berlín zodpovídat z likvidace více než sta tisíc příslušníků kmene Hererů na území dnešní Namibie během své koloniální vlády, podotkl turecký prezident.

Německou kancléřku Angelu Merkelovou Erdoganova slova udivila. „Obvinění a výroky, které nyní činí turecká strana, považuji za nepochopitelné,“ citovala kancléřku agentura DPA. „Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci,“ dodala.

Erdogan: Němci podporují kurdské teroristy

Německé povstalce tureckého původu navíc prezident Erdogan obvinil z podpory Kurdské strany pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána a turecká armáda proti jejím stoupencům bojuje na jihovýchodě země.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Kayhan Ozer/Presidential Palace/Reuters

Jedním z hlavních iniciátorů rezoluce je předseda německé strany Zelených Cem Özdemir, jehož rodiče se do Německa přestěhovali v 60. letech právě z Turecka. Erdogana
označil za „mudrlanta“.

Özdemir čelí výhrůžkám smrtí, o jeho bezpečí se nyní stará policie. „Bohužel je tu i turecká Pegida,“ prohlásil šéf Zelených s odkazem na německé nacionalistické protiimigrační a protiislamistické hnutí.

Podle německých médií reagovala řada tureckých nacionalistů na kritický tweet starosty Ankary. Jeden z Özdemirových kolegů ze strany - Ozcan Mutlu - vyjádřil obavy, že by si příspěvku mohli všimnout „nějací šílení lidé, kteří to budou brát jako rozkaz shora“.

Někteří z tureckých nacionalistů, kteří přišli protestovat před Bundestag, používali hesla turecké teroristické organizace Šedí vlci, kteří napadali a vraždili levicové aktivisty a Kurdy.

  • Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Jsou to například Řecko, Francie, Rusko, Slovensko a také Německo, kde existuje silná turecká komunita.
  • Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.
  • Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji.
  • Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
  • Podle Ankary také Arméni Turky provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem osmanské říše.
  • Turecko čelí v posledních letech evropské kritice, výzvu k formálnímu uznání genocidy obdrželo už i od Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestou pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
09:47Aktualizovánopřed 9 mminutami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
11:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 1 hhodinou

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 4 hhodinami

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se zmíněné letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
08:44Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo minimálně 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi plamenů v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Tuzemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kreml vítá novou strategii USA, která neoznačuje Rusko za přímou hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě, uvedl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 10 hhodinami
Načítání...