Bezpečnostní složky v Belgii podcenily riziko spojené s tamními radikálními islamisty. V Interview ČT24 to řekl expert na terorismus, radikalizaci a kriminalitu Brice De Ruyver. „Zcela jistě jsme podcenili fakt, že jsme ztratili z našeho dozoru některé radikální skupiny. V té době to byly malé skupiny. Trvalo nám příliš dlouho, než jsme pochopili, že některé z nich se zaobíraly velkými plány, prováděly nábor pro tzv. Islámský stát,“ uvedl v rozhovoru.
Povědomí o možném nebezpečí podle De Ruyvera existovalo už dřív. „Velmi dobře jsme to věděli už na konci devadesátých let, když jsme úspěšně rozbili některé radikální skupiny, které tu sice nesídlily, ale měly v Belgii své sítě, operovaly z Alžírska a podobně. Když jsme je rozprášili, pochopili jsme moc dobře, že je tu šance, že jednoho dne se také staneme oběťmi,“ konstatoval expert.
Definitivně to bylo jasné po útoku v Madridu v roce 2004 a po atentátech v Londýně v roce 2005, dodal. „Také v Nizozemsku jsme měli po roce 2000 některé, i když je možná nenazvete teroristickými atentáty, ale útoky od radikálních živlů, které měly vážný dopad nejen na Nizozemsko, ale také na sousední země,“ doplnil De Ruyver.
Hrozby radikálů jsme měli za povídačky
Belgie ale podle něj podcenila bezpečnostní riziko, které představovaly některé radikální skupiny. Například skupina Šaría pro Belgii už v roce 2012 hlásala, že chce zničit Atomium a belgické království a že chce nastolit v zemi chalífát.
„Podcenili jsme tato hnutí. Pohlíželi jsme na ně jako na šašky, šílence, co přichází s neuvěřitelnými povídačkami. Nikdo nepochopil, že ve stejnou chvíli rekrutovali mladíky, zranitelnou mládež v muslimské komunitě,“ podotkl De Ruyver.
Velice často šlo podle něj o lidi se stejným profilem. Mladé kriminálníky, kteří sice neměli závažnou zločineckou kariéru, ale stejně se dostali do vězení. „Měli hodně problémů, jako podíl na ilegální ekonomice, tedy prodej drog, zbraní a všechny tyto věci. Později jsme je nazývali generací bez budoucnosti,“ dodal expert.
Naprostá většina muslimského světa ale není šťastná z toho, že je spojovaná s těmito radikálními elementy, upozornil. Většina muslimů, kteří jsou v Evropě, tady podle něj vede svůj život, pracuje, buduje si své životy a vidí zde budoucnost pro své děti. Líheň pro radikály podle něj představují jedinci, kteří v určitou chvíli neuspěli a připadají si ztracení.
Dopad terorismu se bude zmenšovat
To, jak se bude riziko terorismu dále vyvíjet, je podle De Ruyvera těžké předpovědět, protože není jasné, co se stane s tzv. Islámským státem po jeho případném zničení. Vracející se jednotlivce bude třeba zadržet, varuje. Zároveň připomíná, že současná vlna terorismu je v dějinách už čtvrtou.
„Když začneme počátkem dvacátého století, tak to byl anarchistický terorismus. Pak teroristická hnutí za nezávislost. Na konci 60. let až do 80. let jsme měli extremistické levicové i pravicové teroristické skupiny. Nyní máme teroristické hnutí, které začalo, řekněme, na základě inspirace náboženstvím, ale samozřejmě můžeme vážně pochybovat o tom, že mají co do činění s náboženstvím. Myslím, že jsme ve fázi, kdy se dopad bude zmenšovat – čím dřív, tím líp – ale budou tu následky,“ domnívá se De Ruyver.
Těžké je podle něj odhadnout i to, co se stane v globálním měřítku. Všude na světě je vidět hodně napětí. „Když jde o přístup hlavních hráčů, jako Spojených států, Ruska, Číny – tak pak je zas velice těžké říct, co se odehraje ohledně politiky prezidenta Trumpa. Nikdo neví, Trump je mimochodem naprosto nevypočitatelný,“ varuje s tím, že očekávat lze úplně všechno.
„Žijeme ve velice nebezpečných časech. Každý vidí, že stabilita, kterou jsme měli po druhé světové válce po desetiletí, mizí. Ale je jisté, že jednoho dne budeme mít pátou teroristickou vlnu, která přes nás přejde. Samozřejmě, nyní jsme připravení na to, co se stalo v posledních deseti, dvaceti letech. Ale budeme připravení na další teroristické hnutí úplně jiného druhu? Těžko říct,“ uzavírá De Ruyver.
