Bělehrad výrok ICJ odmítá a samostatnost Kosova neuzná

Bělehrad - Čtvrteční rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu o legálnosti kosovské samostatnosti vyvolalo v Srbsku bouři. Bělehrad odmítá odtržení provincie uznat - to, že je součástí Srbska, má země i v ústavě. Hněv lidí se ale obrací i na samotné srbské politiky, kteří se na soud obrátili. Srbové žijící v Kosovu jsou zoufalí, Bělehrad je ale uklidňuje, že je neopustí a že ani po výroku soudu nezmění své postoje. Výrok ICJ dnes kritizoval mimo jiné i slovenský prezident Ivan Gašparovič.

Kosovo jako samostatný stát zatím uznalo 69 zemí - včetně České republiky. Další - jako například Rusko, Španělsko nebo Slovensko, to ale striktně odmítají. Poslanci horní komory ruského parlamentu soudí, že rozhodnutí ICJ o Kosovu může pomoci světovému společenství, aby novýma očima pohlédlo na otázku svrchovanosti Jižní Osetie a Abcházie.

Srbský prezident Boris Tadić:

„Srbsko samozřejmě nikdy neuzná samostatnost Kosova. Věříme, že etnicky motivované odštěpení se neslučuje s principy OSN. Otázkou teď je, jaký bude mít výrok soudu dopad na mezinárodní vztahy.“

Nahrávám video

Priština věří, že státy celého světa včetně Srbska budou výrok soudu respektovat a budou se podle něj i chovat. Kosovo také nutně potřebuje zahraniční investice. Politici doufají, že po uznání samostatnosti soudem OSN se podnikatelé z ciziny přestanou bát, že by kvůli nejisté právní situaci o své peníze mohli přijít. Kosovští Albánci ale budou nejspíš zklamaní - státy, které byly ochotné jejich stát uznat, už to udělaly. Ostatní to - například i kvůli separatistům ve vlastní zemi - nejspíš neudělají nikdy.

Výrok ICJ kritizoval i slovenský prezident

Čtvrteční rozhodnutí ICJ dnes kritizoval i slovenský prezident Ivan Gašparovič. Verdikt podle něj nepřinese do regionu stabilitu. Gašparovič také poukázal na to, že soud nevzal v úvahu dřívější stanovisko Rady bezpečnosti OSN a vyslovil se pro zvážení odchodu slovenských vojáků z mise KFOR v Kosovu. Gašparovič označil některá odůvodnění verdiktu za kontraproduktivní. Zároveň však připustil, že přesné znění rozhodnutí ani jeho zdůvodnění ještě nečetl.

„Jsem na pochybách, do jaké míry jsou nyní rozhodnutí OSN závazná, zejména pokud jde o Radu bezpečnosti,“ řekl prezident. Odvolal se přitom na rezoluci 1244, kterou rada přijala v roce 1999. Rezoluce podpořila autonomii Kosova, ale potvrdila, že tato provincie je nedílnou součástí Jugoslávie, kterou tehdy tvořily už jen Srbsko a Černá Hora. Srbsko-černohorská Jugoslávie se v roce 2006 rozpadla na dva samostatné státy.

Boris Tadić
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...