Paříž – Kontakty světových politických špiček, jimž bude dominovat téma ukrajinské krize, předcházejí pátečním oslavám 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války. Navazují tak na středeční jednání východoevropských státníků s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Varšavě a na bruselský summit G7. V Normandii mezitím vrcholí přípravy na oslavy, hlavní ceremonie odstartuje v pátek odpoledne.
Ruský prezident Vladimir Putin bude v Paříži jednat se svým protějškem Francoisem Hollandem; očekává se i Putinovo setkání s britským premiérem Davidem Cameronem a Hollandova schůzka s Obamou. Ve francouzské metropoli se kromě toho mají sejít i ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a John Kerry. V Berlíně bude dnes o urovnání krvavého konfliktu na východě Ukrajiny jednat nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Spekuluje se také o setkání Vladimira Putina s Petrem Porošenkem. Nově zvolený ukrajinský prezident by tak s Putinem promluvil už před tím, než ukrajinské veřejnosti představí plán na urovnání krize v zemi. Schůzka plánovaná není, ani jeden ze státníků ji ale nevyloučil.
Vzpomínkových akcí věnovaných vylodění v Normandii se zúčastní i britská královna Alžběta II. Jak upřesnil zpravodaj ČT Petr Zavadil, královna je spolu s Obamou nejprestižnějším hostem oslav, a dokonce se mluví o tom, že v jejích 88 letech jde zřejmě už o poslední oficiální návštěvu panovnice ve Francii.
Oslav se zúčastní i český prezident Miloš Zeman či jeho slovenský kolega Ivan Gašparovič. Vzdát poctu padlým vojákům i přeživším hrdinům a projet se po vyloďovacích plážích odjelo do Francie také 140 fandů vojenské historie z plzeňského Military Car Clubu, kteří jezdí do Normandie od roku 1990.
Den D otevřel v roce 1944 západní frontu a přiblížil konec války
Invaze v Normandii 6. června 1944 byla jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Otevřela hlavní část západní fronty a přímo ohrozila německé panství nad Evropou. Spojenci po vylodění rychle postupovali Francií (25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž) a do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila Spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války. Invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně.
Ráno 6. června 1944 se v Normandii vylodilo kolem 35 000 mužů, z nichž do večera více než 3 000 padlo. Do konce července se na zdejších plážích vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si k tomuto datu vyžádala více než 44 000 mrtvých na straně Spojenců, 54 000 v řadách Němců a 20 000 mezi francouzským civilním obyvatelstvem.
Na období kolem výročí vylodění je připraveno na 400 různých akcí. Například dnes odpoledne má v obci Ranville seskočit prvních 300 britských, amerických, kanadských a francouzských parašutistů, jak tomu bylo před 70 lety. Seskoku má přihlížet i britský princ Charles. Po setmění ozáří pláže Utah a Sword, kde se vojska vylodila, 24 ohňostrojů.
