Na jihu Izraele vypukly největší střety mezi policií a beduíny za poslední léta. Příčinou sporu byla soudem nařízená demolice nelegálně postavených domů, které se Arabové snažili zabránit. Útočník, který najel do policisty, posléze zemřel. Zraněný je i lídr arabských poslanců Ajmán Ode, jehož zasáhly gumové kulky zásahových sil.
Beduíni se v Izraeli střetli s policií kvůli demolici arabských domů
3 minuty
Zpravodaj ČT: Jde o největší střet s beduíny za mnoho let
Podle zpravodaje ČT jde o největší střety mezi izraelskými bezpečnostními službami a beduíny za poslední roky.
„V Negevské poušti, která zabírá zhruba dvě třetiny izraelského území, žije kolem osmdesáti až devadesáti tisíc příslušníků beduínských kmenů, které na jednu stranu mají izraelské občanství, na straně druhé žijí v takzvaných neuznaných vesnicích, kterých je kolem 39 až šedesáti,“ popsal situaci Jakub Szántó.
Incident se stal ve vesnici Umm al-Hírán. Někteří obyvatelé tvrdí, že muž za volantem vozu ztratil kontrolu nad řízením, když na něj policisté vystřelili. Na ty, kteří se snažili demolici bránit, policisté stříleli gumové projektily.
Izrael tvrdí, že mrtvý řidič auta patřil k „hnutí islámských aktivistů“. Jeho bratr to ale popřel a izraelskému rozhlasu řekl, že to byl učitel a že se snažil z místa autem ujet.
Vesnici Umm al-Hírán obývá zhruba 700 potomků beduínského kmene, jenž byl vystěhován ze své původní vesnice v roce 1948, kdy vznikl Izrael. Na jejich původním působišti teď stojí kibuc Šoval. Vláda chce na místě Umm al-Híránu nechat postavit město, kde má vzniknout 2400 bytů. Většinu obyvatel budou tvořit Židé.
- Izraelští Arabové jsou potomci Palestinců, kteří neodešli ze svých domovů po vzniku Izraele v roce 1948. Mají izraelské občanství a tvoří asi pětinu občanů.
3 minuty
Horizont ČT24: Na jihu Izraele se střetli beduíni s policisty
Nynější občané Umm al-Híránu mají dostat jako náhradu pozemky poblíž blízké beduínské osady Húra. V roce 1989 ji nechala vybudovat vláda jako místo, kam mají být sestěhováni beduíni z nepovolených vesnic. Obyvatelé Umm al-Híránu se proti tomu snažili bránit soudně, ale prohráli i odvolání u nejvyššího soudu. Domy, které byly postaveny bez povolení, mají být zdemolovány.
„Problém je, že vzhledem k historii posledních asi 150 let většina beduínských klanů není schopná ukázat nějaké dokumenty, které by ukazovaly, že skutečně tu půdu vlastní, jakkoli je pravda, že ji na mnohých místech obývají dlouhé roky. Je to jakýsi střet západní a východní civilizace. Bohužel často vede k násilí. To, co jsme viděli dnes, ale bylo opravdu bezprecedentní, to tu nebylo několik let,“ konstatoval Szántó.
Arabové mají problém získat povolení
Izraelská vláda začala postupovat přísněji proti nepovoleným stavbám izraelských Arabů, když byla loni sama nucena podřídit se soudnímu rozhodnutí a evakuovat nelegální židovskou osadu na Západním břehu Jordánu.
Arabové v lednu proti demolicím protestovali a upozorňují, že je pro ně obtížné získat od izraelských úřadů stavební povolení.