Před obrazovkami se usadili zvědaví diváci a představení mohlo začít. Psal se 2. listopad 1936 a v Londýně zahájila společnost BBC Television pravidelné televizní vysílání pro asi 300 osobních televizorů a 20 přijímačů na veřejných místech. Byla to první televizní stanice na světě.
BBC: Zprvu projekt plný pochyb baví diváky už 80 let
Pro společnost BBC, která vznikla již v roce 1922 a během pár let se stala významnou rozhlasovou stanicí, byl experiment s televizí prestižní záležitostí, ale i podnikem, jenž v mnohých vzbuzoval pochyby.
Svědčí o tom i zápis v diáři prvního generálního ředitele BBC Johna Reithe: „Do Ally Pally (Alexandra Palace) na zahájení televize. Odmítl jsem být snímán a také se zúčastnit vysílání…“ Nebylo se ostatně čemu divit, vždyť televizi si mohl tehdy pořídit pouze movitý občan za 120 až 140 liber (pivo přišlo na 3,5 pence) a signál se chytal jen v Londýně a blízkém okolí.
Ke každodenní televizní porci pořadů se schylovalo dlouho a v celém procesu dominuje jméno vynálezce Johna Logieho Bairda. Tento neúnavný propagátor mechanického-optického systému vysílání už v roce 1924 sestrojil v Hastingsu svůj první primitivní televizní aparát. Jeho přítel Ronald Tilman „aparaturu“ popsal jako „chaotickou změť, kterou prostupovaly dráty různé síly a barvy“, přesto fungovala. Baird časem přesídlil do Londýna, sehnal finance a začal televizi propagovat na veřejnosti.
V únoru 1937 BBC odvysílala inscenaci Čapkovy hry R.U.R.
Ministerstvo pošt udělilo v srpnu 1926 Bairdově společnosti licenci povolující zkušební vysílání. BBC mu nakonec po dlouhém přesvědčování poskytla požadované kapacity a „místo v éteru“. Experimentální vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC začalo 30. září 1929, ve všední dny od 23:00 do 23:30.
Konkurence ovšem nespala a zastánci elektronického systému vysílání také vykazovali slušné výsledky. Počátkem roku 1935 ministerstvo pošt rozhodlo, že dá oběma systémům stejnou šanci.
BBC Television začala s přenosem obrazu o „vysoké rozlišovací schopnosti“ z Alexandra Palace v severním Londýně ve tři hodiny odpoledne v pondělí 2. listopadu 1936. Vysílalo se denně od 15 do 16 hodin a večer od 21:30 do 23 hodin.
Díky korunovaci Alžběty II. pronikla televize do britských domácností
Televize se prosazovala postupně. V roce 1938 se vysílalo přes 16 hodin týdně včetně neděle, o rok později už 30 hodin. Slibný rozjezd přerušila 1. září 1939 válka a britská televize se znovu ozvala až 7. června 1946. Vlastní televizní zpravodajství začala BBC vysílat v roce 1948, kdy už například kreslený Mickey Mouse pro děti na obrazovce zdomácněl.
Ten pravý „televizní věk“ však odstartovala až korunovace královny Alžběty II. v červenci 1953. Podle odhadů tehdy přenos sledovalo asi 20 milionů diváků. Z televize, která do té doby platila jako luxusní zboží, jež si mohly dovolit nejvyšší vrstvy, se stala lidová zábava.
Britský kolos hospodaří s rozpočtem 2,4 miliard liber ročně
Již v roce 1936 doporučil televizní výbor BBC, aby náklady spojené s vysíláním, které se předpokládaly ve výši 180 tisíc liber, byly pokryty z koncesionářských poplatků. Ty byly stanoveny na 50 pencí ročně. V roce 1946 se za kombinovanou koncesi pro rádio a televizi platily dvě libry, zhruba ekvivalent průměrné týdenní mzdy. V současné době britské domácnosti platí ročně 145 liber a 50 pencí (asi 4400 korun), poplatek byl odpuštěn seniorům starším 75 let. Z ročního koncesionářského poplatku má BBC zaručený příjem 3,9 miliardy liber (asi 118 miliard korun).
Po 80 letech existence televizi BBC celosvětově sledují stovky milionů lidí a v Británii má asi 25 milionů předplatitelů. V posledních letech se musela potýkat s rozpočtovými škrty a propouštěním. Na přelomu let 2014 a 2015 BBC zaměstnávala po celém světě necelých 21 tisíc lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber.