BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu

Od začátku ukrajinské krize vzniklo v České republice velké množství proruských webů. V Češích, kteří si ještě dobře pamatují dobu sovětské nadvlády, vyvolává propagandistická kampaň Kremlu obavy, píše server BBC News. Všímá si třeba odporu české hlavy státu k protiruským sankcím, který vyvolal na protiruských webech vlnu kritiky.

Řada Čechů si stále pamatuje období mezi lety 1948 a 1989, kdy byla země ve sféře vlivu Sovětského svazu. Ukončení Pražského jara a sovětská invaze pro ně byl velice traumatizující zážitek, píše BBC. Moskva to proto nebude mít s Čechy úplně snadné.

Česko jako „rozdělená země“

Propaganda Kremlu nyní cílí hlavně na Pobaltí, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. Ruská vláda ale zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Sputnik citoval Igora Nikolajčuka z ruského Ústavu strategických studií, který označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“. Jsou tu dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke germánskému, nebo slovanskému světu, tvrdí Nikolajčuk.  

BBC připomíná rovněž postoj českého prezidenta Miloše Zemana, který kritizuje protiruské sankce a jako jeden z mála evropských politiků pojede v květnu do Moskvy na 70. výročí oslav konce druhé světové války. 

AENews informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/AENews

V Česku v současné době fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi - vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět. 

Třeba Kremlem sponzorovaný Hlas Ruska, který dostal nový název Sputnik, spustil v únoru v Česku nové webové stránky v češtině s cílem nabídnout čtenářům „alternativní pohled“ na dění ve světě. Hned první den provozu nabídl titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. 

Sputnik informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/Sputnik

Čeští politici podporující Kyjev nebo reklama na koncert ukrajinské skupiny pak nemají co dělat v mládežnickém časopise Artek. „Šlo o to, že skupiny podporovaly nejen Majdan jako takový, ale i agresi vůči východní Ukrajině. A my nepodporujeme žádnou agresi,“ vysvětlil předseda spolku Artek Alexandr Barabanov. Události na Majdanu jsou akcí fašistů, tvrdí. 

Novinář serveru Echo24 Vladimír Ševela zkoumal, jak takové weby fungují zevnitř. Sám předstíral zájem psát pro web AE News. Ten šíří už pět měsíců proputinovský pohled na svět – v perfektní češtině. Portál zaregistrovaný ve Spojených státech má sídlo v Nizozemí a počítačovou adresu v Bratislavě. Tají i své autory. „Nabádají přispěvatele, aby si vybral pseudonym, aby si to dobře rozmyslel a aby ho neměnil,“ podotkl Ševela. Podle něj to připomíná zprávy sovětských okupačních sil v roce 1968 – až na to, že tentokrát je čeština prakticky dokonalá.

Konvoj v Česku: Podle Sputniku média lidi zastrašovala 

Hodně proruských webů se začalo objevovat poté, co se začalo hovořit o větší přítomnosti NATO na východě Evropy. Vlnu kritiky pak spustil přejezd amerického konvoje. Třeba AE News tvrdil, že tradiční česká média dělala vše pro to, aby lidi „zastrašila“ a ti neúčastnili se protestů. 

BBC upozorňuje například na výroky bývalého poradce exprezidenta Václava Klause. Petr Hájek, který je znám svými proruskými názory, měl podle Sputniku říci, že průjezd konvoje představuje „šokující ukázku imperiálního chování USA“. Měl také obvinit NATO, že „v podstatě připravuje válku s Ruskem“.  

Ruské televize v souvislosti s konvojem poukazovaly na negativní věci. Všímaly si technických problémů vozidel, dopravních kolon, nepřejícného počasí nebo třeba toho, že se český premiér při setkání s velením konvoje nezmínil o Rusku. Naopak řadu jiných věcí divákům tamní média zatajila.

Čtyři pětiny Čechů proti konvoji nic neměly

Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT nevadí průjezd amerických vojsk 82 procentům českého obyvatelstva. V 17 procentech se pak lidé vyjádřili o akci negativně. Odmítavé reakce se shromažďovaly především na sociálních sítích, kde lidé – vedle souhlasných – organizovali i několik odmítavých shromáždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 9 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 6 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...