BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu

Od začátku ukrajinské krize vzniklo v České republice velké množství proruských webů. V Češích, kteří si ještě dobře pamatují dobu sovětské nadvlády, vyvolává propagandistická kampaň Kremlu obavy, píše server BBC News. Všímá si třeba odporu české hlavy státu k protiruským sankcím, který vyvolal na protiruských webech vlnu kritiky.

Řada Čechů si stále pamatuje období mezi lety 1948 a 1989, kdy byla země ve sféře vlivu Sovětského svazu. Ukončení Pražského jara a sovětská invaze pro ně byl velice traumatizující zážitek, píše BBC. Moskva to proto nebude mít s Čechy úplně snadné.

Česko jako „rozdělená země“

Propaganda Kremlu nyní cílí hlavně na Pobaltí, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. Ruská vláda ale zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Sputnik citoval Igora Nikolajčuka z ruského Ústavu strategických studií, který označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“. Jsou tu dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke germánskému, nebo slovanskému světu, tvrdí Nikolajčuk.  

BBC připomíná rovněž postoj českého prezidenta Miloše Zemana, který kritizuje protiruské sankce a jako jeden z mála evropských politiků pojede v květnu do Moskvy na 70. výročí oslav konce druhé světové války. 

AENews informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/AENews

V Česku v současné době fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi - vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět. 

Třeba Kremlem sponzorovaný Hlas Ruska, který dostal nový název Sputnik, spustil v únoru v Česku nové webové stránky v češtině s cílem nabídnout čtenářům „alternativní pohled“ na dění ve světě. Hned první den provozu nabídl titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. 

Sputnik informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/Sputnik

Čeští politici podporující Kyjev nebo reklama na koncert ukrajinské skupiny pak nemají co dělat v mládežnickém časopise Artek. „Šlo o to, že skupiny podporovaly nejen Majdan jako takový, ale i agresi vůči východní Ukrajině. A my nepodporujeme žádnou agresi,“ vysvětlil předseda spolku Artek Alexandr Barabanov. Události na Majdanu jsou akcí fašistů, tvrdí. 

Novinář serveru Echo24 Vladimír Ševela zkoumal, jak takové weby fungují zevnitř. Sám předstíral zájem psát pro web AE News. Ten šíří už pět měsíců proputinovský pohled na svět – v perfektní češtině. Portál zaregistrovaný ve Spojených státech má sídlo v Nizozemí a počítačovou adresu v Bratislavě. Tají i své autory. „Nabádají přispěvatele, aby si vybral pseudonym, aby si to dobře rozmyslel a aby ho neměnil,“ podotkl Ševela. Podle něj to připomíná zprávy sovětských okupačních sil v roce 1968 – až na to, že tentokrát je čeština prakticky dokonalá.

Konvoj v Česku: Podle Sputniku média lidi zastrašovala 

Hodně proruských webů se začalo objevovat poté, co se začalo hovořit o větší přítomnosti NATO na východě Evropy. Vlnu kritiky pak spustil přejezd amerického konvoje. Třeba AE News tvrdil, že tradiční česká média dělala vše pro to, aby lidi „zastrašila“ a ti neúčastnili se protestů. 

BBC upozorňuje například na výroky bývalého poradce exprezidenta Václava Klause. Petr Hájek, který je znám svými proruskými názory, měl podle Sputniku říci, že průjezd konvoje představuje „šokující ukázku imperiálního chování USA“. Měl také obvinit NATO, že „v podstatě připravuje válku s Ruskem“.  

Ruské televize v souvislosti s konvojem poukazovaly na negativní věci. Všímaly si technických problémů vozidel, dopravních kolon, nepřejícného počasí nebo třeba toho, že se český premiér při setkání s velením konvoje nezmínil o Rusku. Naopak řadu jiných věcí divákům tamní média zatajila.

Čtyři pětiny Čechů proti konvoji nic neměly

Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT nevadí průjezd amerických vojsk 82 procentům českého obyvatelstva. V 17 procentech se pak lidé vyjádřili o akci negativně. Odmítavé reakce se shromažďovaly především na sociálních sítích, kde lidé – vedle souhlasných – organizovali i několik odmítavých shromáždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...