New York - Již 680 tisíc lidí z celého světa podepsalo petici za okamžité propuštění barmských politických vězňů. Dokument generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna žádá, aby osvobození vězňů přijal jako svoji osobní prioritu. Propuštění vězňů je zásadní krok k nastolení svobody a demokracie v této jihoasijské zemi, uvádí se v textu.
Česká mise při OSN dnes v New Yorku uspořádala tiskovou konferenci, kde představitelé barmské exilové opozice oznámili, že petici předali zvláštnímu poradci generálního tajemníka pro Barmu Ibrahimu Gambarimu. Rovněž vyjádřili naději, že globální kampaň s názvem Osvoboďte barmské politické vězně ihned! přispěje k větší rozhodnosti Pan Ki-muna při jeho připravované návštěvě Barmy. Podle kuloárových informací by se mohla uskutečnit už začátkem července.
Petice byla předaná generálnímu tajemníkovi OSN jen pár dní před 64. narozeninami vůdkyně barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij, které hrozí, že ji barmský režim odsoudí na dalších pět let do vězení. Od července 1989 strávila v domácím vězení více než 13 let. Její poslední trest měl vypršet letos 26. května, ale pod záminkou, že nechala přespat ve svém domě nepozvaného Američana, stojí znovu před soudem.
Podle barmských ochránců lidských práv je v barmských věznicích a pracovních táborech zadržováno 2 155 politických vězňů. Od loňského října nechal vojenský režim odsoudit přes 350 demokratických aktivistů, z nichž někteří dostali tresty vězení až 104 let.
Podpora pro Barmu v ČR i ze světa
Vedle petice organizované barmským politickým exilem probíhá na světě další kampaň, v níž bývalí političtí vězni, slavné osobnosti i řadoví občané naléhají na barmskou juntu, aby propustila Su Ťij. K této kampani, která žije z velké části na internetu, se připojili například český exprezident Václav Havel, bývalý jihokorejský prezident Kim Te-džung, obhájkyně lidských práv Šírín Ebadiová z Íránu či americká filmová hvězda Julia Robertsová.
Petici barmské opozice podepsalo 5 000 českých občanů, řekl na tiskové konferenci český velvyslanec při OSN Martin Palouš. Prosazování lidských práv vychází z české zkušenosti z dob komunismu, řekl Palouš. „I u nás byli političtí vězni a i pro ně bylo důležité, aby zaznívaly hlasy mezinárodní solidarity. Myslím, že co platilo tehdy, platí i v dnešním světě. Proto je velice dobré pro takovéto případy zvednout hlas a něco udělat,“ prohlásil.
Podporu jí vyslovili také Václav Havel a šéf diplomacie Jan Kohout. O solidaritě české vlády s hnutím za demokratizaci Barmy podle Palouše svědčí skutečnost, že podpisové archy od organizace Člověk v tísni, která kampaň v České republice zaštiťovala, osobně převzal ministr zahraničí. Dokument podepsalo také 57 členů českého parlamentu z různých politických stran.
