Barma poprvé připustila násilí na Rohinzích, pronásledovaných muslimech bez identity

Barmská vláda vůbec poprvé přiznala, že se ozbrojené síly mohou dopouštět násilí na Rohinzích – muslimské menšině v zemi. Kabinet vedený dlouholetou disidentkou Su Ťij přislíbil, že prošetří videa, na nichž policisté Rohingy bijí. Několik provinilců už bylo zatčeno. Mezinárodní společenství dlouhodobě upozorňuje na zvěrstva páchaná na Rohinzích v této převážně buddhistické zemi.

Na záběrech je vidět, jak policisté bijí mladíka, který sedí vedle desítek dalších mužů s rukama na hlavě. Jiné video zachycuje tři uniformované policisty, kteří jednoho z mužů na zemi bijí holemi a pak ho kopnou do obličeje.

Na místo činu nikdo nesmí, mluví se o etnických čistkách

Znepokojivé záběry natočil v listopadu jeden z policistů v Arakanském státě, jenž se rozkládá v severozápadní části Barmy a kde má opakovaně docházet ke zneužívání muslimské menšiny. Mnozí mluví dokonce o etnických čistkách.

Úřady dosud tvrdily, že se bezpečnostní složky řídí zákonem, a informace o zvěrstvech popíraly. Situaci komplikuje i skutečnost, že do Arakanského státu se nedostanou novináři ani vyšetřovatelé, takže obvinění je velmi složité nezávisle ověřit, upozorňuje BBC.

Představte si, že je vám odepřena identita nebo místo, které nazýváte domovem. Vaše právo na studium, práci, cestování, manželství nebo víru neexistuje – protože nikam nepatříte. Tak vypadá život Rohingů.
Amnesty International

Zprávy o násilnostech se začaly objevovat loni v říjnu, kdy armáda zahájila operaci proti povstalcům v reakci na přepadení policejního stanoviště u hranice s Bangladéšem, při němž útočníci zabili nejméně devět policistů.

Uprchlíci z Arakanského státu, kteří se uchýlili do Bangladéše, popisují násilí, jehož se příslušníci barmských ozbrojených sil dopouštějí - hromadné znásilňování, vraždění, mučení a vypalování vesnic. V posledních týdnech tento barmský stát opustilo kolem 50 tisíc lidí, desítky Rohingů už vládní složky zabily – šest z nich zemřelo ve vazbě.

Rohingové
Zdroj: Binsar Bakkara/ČTK/AP

Příval záběrů z posledních tří měsíců vláda Su Ťij odmítala jako „falešné zprávy“. V souvislosti s novými videy ale kabinet překvapivě slíbil, že záležitost prošetří. Úřady se zavázaly podniknout kroky „vůči policii, která 5. listopadu během operace čištění terénu od min bila vesničany“.

„Ti, kteří byli identifikováni, byli zatčeni,“ oznámila později vláda. Konkrétně jmenovala čtyři důstojníky a také autora videa, které zachycuje bití mladíka.

Barma považuje Rohingy za ilegální imigranty z Bangladéše

V multietnické Barmě žije odhadem asi milion muslimských Rohingů. Oni sami tvrdí, že jsou potomky arabských obchodníků a jiných skupin, které zde žily po celé generace. Úřady v převážně buddhistické Barmě je ale považují za ilegální imigranty z Bangladéše a vláda jim upírá občanství. Mnozí Barmánci je ani nepovažují za lidi.

Snahy zbavit Rohingy občanství začaly krátce po získání nezávislosti v roce 1948, kdy byl odsouhlasen zákon o občanství. Teprve legislativa z roku 1982 ale zakotvila popření jejich práva na státní příslušnost. To omezuje jejich právo na svobodu pohybu, přístup ke vzdělání a službám a umožňuje kdykoli zabavit jejich majetek.

Rohingy dostaly do úzkých bezcitné akce úřadů v Barmě a Bangladéši. Prchají před kolektivními tresty v Barmě a bangladéšské úřady je tlačí zpět.
Champa Patel
Amnesty International

Su Ťij zklamala aktivisty i svět svou nečinností

To se nezměnilo ani s nedávným příchodem demokraticky zvolené vlády, v níž figuruje armádou po dlouhá léta vězněná Su Ťij – držitelka Sacharovovy ceny a Nobelovy ceny míru. „Neříkám, že tu nejsou problémy, ale pomáhá, když se lidé víc zaměří na jejich řešení než na přehánění, aby pak vše vypadalo hůř, než to ve skutečnosti je,“ řekla nedávno Su Ťij.

obrázek
Zdroj: ČT24

Aktivisté považují její neochotu bránit muslimy za velké zklamání. „Kryje trestnou činnost páchanou armádou,“ upozornil aktivista Tun Khin. BBC ale připomíná, že vliv armády v zemi je stále velmi silný, když řídí klíčová ministerstva, takže je otázkou, co Su Ťij reálně zmůže.

Poslední vlna násilí vypukla v Arakanském státě naplno v roce 2012. Vyžádala si desítky obětí a 100 tisíc vysídlených osob, z nichž tisíce stále zůstávají ve špatných podmínkách v provizorních uprchlických táborech, odkud mají zakázáno vycestovat.

Rohingové jsou mnohými považováni za vůbec nejpronásledovanější menšinu světa, kterou nechtějí Barmánci, ale ani sousední státy. Stovky tisíc Rohingů žijí nelegálně v Bangladéši, kam začali utíkat v 70. letech. Někteří využívají pašeráků lidí, jiní se přes hranice dostávají tak, že podplatí stráž.

Pro bangladéšskou vládu je obtížné říct, že hranice jsou otevřené, protože to by podporovalo vládu v Barmě v dalších zvěrstvech, dokud by nedosáhla svého konečného cíle – etnických čistek muslimské menšiny.
John McKissick
UNHCR
Rohingové v detenci
Zdroj: ČTK/AP/Vincent Thian

Rohingy nechtějí přijímat ani okolní státy

Bangladéš ale Rohingy nepovažuje za uprchlíky a v zemi je nechce. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International tamní úřady zadržely a násilím vrátily stovky lidí. Amnesty to považuje za porušení mezinárodního práva. „Mnozí byli donuceni se skrývat a trpí nedostatkem jídla a lékařské péče,“ upozorňuje skupina.

Bez právní ochrany jsou Rohingové v Bangladéši snadnými terči. Kvůli omezeným pracovním možnostem jsou často nuceni k obchodování s drogami nebo pašování lidí, aby si vydělali aspoň trochu peněz. Ženy jsou často znásilňovány, protože se bojí oznámit trestný čin na policii, aby nebyly vyhoštěny, píše Amnesty.

Aktivisté viní mezinárodní společenství z nečinnosti. Někteří z nich mluví o Srebrenici jihovýchodní Asie – odkazují tak na masakr více než osmi tisíc bosenských muslimů v červenci 1995, které měla ochránit organizace OSN.

Ta v případě Rohingů zůstává u slov. V roce 2009 mluvčí organizace popisovala tuto muslimskou menšinu jako „nejpřátelštější lidi na světě“. Úřad pro lidská práva pak letos varoval před skutky proti lidskosti a vyjádřil politování nad tím, že barmská vláda nedala na jeho doporučení, pokud se týká třeba zrušení omezení pohybu.

Rohingové
Zdroj: ČT24/Reuters/Soe Zeya Tun

UNHCR zase apeloval na sousední státy, aby nechaly hranice otevřené a ujaly se Rohingů. Asijské státy, které si většinou do svých vnitřních záležitostí navzájem nemluví, v případě Rohingů volají po změně.

„Svět nemůže nečinně sedět a dívat se na to, jak se někde odehrává genocida. Svět nemůže jen říct, že to není náš problém. Je to náš problém,“ řekl v prosinci malajsijský premiér demonstrantům v Kuala Lumpuru, kteří přišli Rohingy podpořit.

V květnu 2015 ale vratké lodě plné Rohingů nechtělo přijmout Thajsko, Malajsie ani Indonésie, připomíná Amnesty. Řada Rohingů skončí v Malajsii v přeplněných špinavých věznicích. Ani ti, kteří se dočkají statusu uprchlíka, přitom nemají formálně právní status, takže nemohou pracovat a mohou kdykoli skončit za mřížemi.

Tvrdá je vůči imigrantům také Austrálie. „Po nebezpečné a zoufalé cestě čelí někteří (Rohingové) jedné z nejtvrdších politik vůči žadatelům o azyl a končí (v detenčních zařízeních) na ostrovech Manus nebo na Nauru,“ konstatovala Amnesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent v Minneapolisu zastřelil ženu, starosta odmítá slova o sebeobraně

Imigrační agent zastřelil v americkém Minneapolisu ženu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) střílel v sebeobraně. Starosta Minneapolisu Jacob Frey tvrzení ale zpochybňuje s odkazem na video z incidentu, který se stal v rámci nové série protiimigračních razií, jež ve velkých městech nařídil americký prezident Donald Trump. Frey také vyjádřil přesvědčení, že imigrační agenti způsobují chaos, a požádal, aby opustili město.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil, aby USA opustily desítky mezinárodních organizací

Americký prezident Donald Trump vydal příkaz k tomu, aby Spojené státy opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy „neslouží americkým zájmům“. Na síti X to oznámil Bílý dům. V příspěvku bez dalších podrobností uvedl, že jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Agentura AFP napsala, že zásadní je chystané americké odstoupení od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která položila základ pro celosvětová jednání o klimatických změnách a opatřeních proti nim.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš navštíví Slovensko, tamní politici si slibují zlepšení vztahů

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamíří ve čtvrtek na oficiální návštěvu Slovenska, během které se sejde s vrcholnými politiky této země. Ti už dříve uvítali vítězství hnutí ANO a jeho šéfa Babiše v loňských sněmovních volbách. Od nové české vlády si slibují zlepšení politických vztahů mezi Prahou a Bratislavou.
před 6 hhodinami

Venezuelské úřady hovoří o stovce mrtvých po americkém sobotním úderu

Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello prohlásil, že při sobotním americkém útoku v zemi přišlo o život sto lidí. Agentura Reuters podotkla, že je to poprvé, co venezuelské úřady informovaly o počtu zabitých. Spojené státy o víkendu při úderu v Caracasu zajaly tamního autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku Cilii Floresovou.
03:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dvě ukrajinské oblasti jsou po ruských útocích téměř bez proudu

Po ruských útocích jsou téměř úplně přerušeny dodávky elektřiny v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti na Ukrajině. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky. Invazní jednotky udeřily také na přístavy v Oděské oblasti, útok si vyžádal dvě oběti. Osm raněných je po ruském náletu i ve městě Kryvyj Rih, uvedl starosta Oleksandr Vilkul. Stav dvou raněných označil za vážný.
před 10 hhodinami

Bílý dům od Venezuely požaduje omezení vztahů s Čínou i Ruskem

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump chce dodavatelům americké armády zakázat dividendy

Americký prezident Donald Trump chce zbrojním a dalším společnostem dodávajícím americké armádě zakázat vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. Také chce omezit výši odměn pro jejich vedení. Uvedl to na své sociální síti Truth Social s tím, že dodavatelé podle něj nevyrábějí vojenské vybavení dostatečně rychle. Akcie zbrojovek na newyorské burze, které do té doby mírně rostly, se po tomto oznámení začaly propadat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Američané se zmocnili pronásledovaného tankeru

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1 a plující pod ruskou vlajkou, doprovodily, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Moskva zásah USA odsoudila a uvedla, že požaduje, aby USA s Rusy na tankeru zacházely humánně a umožnily jejich návrat do vlasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...