Balkánská trasa zavírá brány. Frustraci tisíců uprchlíků na makedonsko-řecké hranici přiživila bouřka

Makedonie zcela uzavřela hranici. Podle českých policistů sloužících na přechodu nepustila od pondělí do země žádného běžence. Frustrace v provizorním táboře v řeckém Idomeni vzrostla po krušné noci, kdy hustě pršelo a stany plavaly v bahně. V Řecku už uvízlo asi 37 tisíc uprchlíků. Podle srbského ministerstva vnitra se od půlnoci balkánská cesta uzavře, protože Slovinsko začne uplatňovat nový režim vstupu migrantů do Schengenu.

Slovinské ministerstvo vnitra upřesnilo, že do země budou vpouštěni „cizinci, kteří splňují stanovené podmínky; osoby, které daly najevo, že chtějí ve Slovinsku požádat o mezinárodní ochranu; jednotlivci, kterým bude vstup umožněn z humanitárních důvodů“.

„Vzhledem k novému režimu, který přijala členská země Evropské unie, si Srbsko nemůže dovolit, aby se stalo sběrným táborem pro uprchlíky, takže všechna opatření bude slaďovat s Evropskou unií a bude je recipročně uplatňovat na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem,“ reagovali Srbové.

Dohnalová: Uprchlíci si nejspíš najdou novou cestu

„Pro migranty to bude znamenat obrovský stres. Budou hledat novou cestu, jak se posunout dál. Nepředpokládám, že by je to úplně zastavilo od cesty do Evropy. Spousta lidí v Turecku už je tak frustrovaných, že pravděpodobně budou riskovat,“ míní Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Do řeckého Idomeni na hranicích s Makedonií míří další a další běženci. Jde převážně o rodiny s dětmi. „Podle OSN je to rozložení čtyřicet procent děti, dvacet procent ženy a zbytek muži. Velmi složitou situaci ještě zkomplikovala noční bouřka. Nyní lidé suší věci a doufají, že nebude zase pršet, protože tábor je za hranicemi své kapacity. Lidé, kteří mají malé stany na polích, skutečně plavali v bahně,“ podotkla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Roste tu velká nervozita, uprchlíci cítí, že posun v Evropě jde směrem, že se balkánská trasa stále přivírá a zmenšuje se jim naděje. Stále ale vidí šanci pokračovat, a proto se nechtějí od hranice hnout.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT z řecko-makedonské hranice

Hrozba v podobě epidemií

Do Idomeni zamířily týmy hygieniků, které mají zmonitorovat situaci a postarat se o prevenci kvůli možnému rozšíření nějaké epidemie. Pomoc zatím lidem poskytují humanitární organizace - třeba mezinárodní tým mobilní záchranky z Lesbu. „Řešíme hodně nachlazení, kašel, chřipky,“ konstatoval americký dobrovolník Nick Sarchet.

Podle řecké meziresortní komise by v příštím týdnu mělo vzniknout na řeckém území čtrnáct táborů o kapacitě 14 400 míst pro nouzové ubytování uprchlíků, kteří stále po stovkách pronikají na řecké ostrovy z tureckého pobřeží. „Mnozí běženci to odmítají, protože jim nejde o to zůstat v Řecku a čekat, až válka v Sýrii skončí. Tvrdí, že těmito tábory prošli a že je to stejné,“ konstatovala Zlatohlávková. 

Pracovníci Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) začali od pondělka distribuovat prospekty v arabštině, ve kterých jsou uprchlíci vyzýváni, aby se nechali přemístit do sběrných středisek. Text jim zároveň vysvětluje procedury, které je čekají v rámci podávání žádostí o udělení azylu.

Pracovníci je upozorňují na to, že není jejich právem si volit hostitelskou zemi. Připravují je tak na pokrok v oblasti přerozdělování uprchlíků mezi všechny státy EU.

Unijní lídři se v Bruselu dohodli na vyhoštění ilegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka. Akce bude probíhat od zatím neupřesněného data a bude se týkat pouze nově příchozích běženců. Za každého vráceného Syřana by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...