New York - Podle místopředsedy bahamské opoziční strany Philipa Davise měl podnikatel Viktor Kožený v minulosti údajně financovat vládnoucí stranu Svobodné národní hnutí (FNM). Davis za to kritizoval přímo bahamského premiéra Huberta Ingrahama. Kožený žije na ostrovech od poloviny 90. let a úspěšné odolává snaze Spojených států dosáhnout jeho vydání kvůli uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.
Davis o Koženém mluvil, když se bránil Ingrahamovu nařčení, že jeho liberální opoziční strana získávala „špinavé peníze“ z podivných zdrojů. Místopředseda opozice to popřel s tím, že Ingraham měl zřejmě na mysli právě Koženého. Finančník ale podle něj v minulosti naopak dával prostřednictvím prostředníka peníze právě FNM. Davisovy výroky i předchozí Ingrahamovo obvinění zazněly v rámci boje před nadcházejícími parlamentními volbami, které by se měly uskutečnit letos v květnu. Sám Kožený v posledních letech tvrdí, že je bez peněz.
Philip Davis, místopředseda opoziční bahamské strany:
„Cožpak vám neposkytl 1,3 milionu (bahamských) dolarů (zhruba 24 milionů korun) na volební kampaň? Podívejte se do vašich záznamů. Anebo zavolejte panu Koženému. On vám osvěží paměť!“
Ingraham po nástupu do úřadu v roce 2007 podle amerických diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks řekl americké straně, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti Spojených států o vydání finančníka. Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše z roku 2007.
Spojené státy o vydání Koženého z Baham usilují již několik let. Bahamské soudy ale všechny jejich žádosti zamítly. Poslední možností, jak jejich verdikt zvrátit, je pro Američany žádost k soudnímu výboru Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé britské kolonie, jako jsou Bahamy. Výbor se věcí zabýval loni v listopadu a verdikt vynese později.
Americké úřady Koženého viní, že uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Do ázerbájdžánské operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Kožený nepopírá, že uplácel, ale obhajuje se tím, že americké protikorupční zákony se na něho jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.
Kožený na Bahamských ostrovech žije od roku 1995. Jeho vydání se zatím marně domáhá také Česko, kde byl finančník obžalován z účasti na zpronevěře majetku za 16 miliard korun. Loni v červenci ho pražský městský soud odsoudil v nepřítomnosti na deset let do vězení; advokát Koženého se odvolal.
