Mexiko - Neobvyklý nález překvapil archeology v ruinách Velkého chrámu v centru mexické metropole. Na místě byla pohřbena mladá žena, kterou obklopovalo téměř 1 800 lidských kostí. V blízkosti přes 500 let starého hrobu archeologové nalezli rovněž zbytky takzvaného posvátného stromu. Odborníci přitom poukazují na to, že Aztékové neprováděli hromadné oběti při pohřbech ani znovu kosti nepohřbívali, obvykle totiž ostatky příslušníků své elity spalovali. Jedná se tedy o první hrobku takového druhu.
Mrtvá žena měla na cestu do podsvětí „doprovod“
Vědci z mexického Národního institutu archeologie a historie (INAH) zjistili, že některé z
1 789 kostí, především hrudní kosti a obratle, nesly známky řezu. Pocházejí přitom právě z těch míst v těle, kde obvykle prováděli kněží při rituálech obětem řezy, aby pak z hrudníku mohli vytrhnout srdce. V tomto případě prý jde zřejmě o obětované osoby, které měly doprovodit mrtvou na cestě do podsvětí - jejich kosti byly uloženy zvlášť.
V hrobě bylo na jedné hromadě deset lebek, z toho tři dětské a další hromada byla nakupena pouze ze stehenních kostí, jiná z žeber. Nalezena byla také malá keramická nádoba. Antropoložka Perla Ruizová upozornila, že kosti byly zřejmě vyzvednuty z předchozích pohřbů a znovu uloženy s pohřbenou ženou. Některé předhispánské kultury v rámci uctívání předků vykopávaly kosti, ale u Aztéků se tento zvyk nevyskytoval.
Neobvyklá hrobka pochází z let 1481 až 1486, což odpovídá pátému stupni chrámových budov, na jehož úrovni pod podlahou z čedičových desek byla nalezena. Velký chrám v Tenochtitlánu, podobně jako posvátné budovy v jiných lokalitách, byl vždy přestavován, potažmo přistavován následující generací, stupeň po stupni.
Další neobvyklý nález představuje „posvátný strom“, omšelý dubový kmen umístěný na stejné kulaté platformě nedaleko pohřbené ženy na místě, které bylo zřejmě na hranici chrámového komplexu. Strom je o několik desítek let starší než pohřeb. Platforma byla součástí místa zbožňování jednoho z hlavních aztéckých božstev Huitzilopochtliho a také jedné z pěti obřadních budov v komplexu.
Skrz stromy posílali bohové na svět „dobré i špatné věci“
Starověké národy včetně Aztéků stromy uctívaly - věřily v jejich duchovní význam. Podle vedoucího programu vykopávek v mexické metropoli Raúla Barrery mohl být dub součástí čtveřice posvátných stromů, o nichž Aztékové věřili, že podepíraly nebesa. „Skrz duté stromy přicházely na svět dobré i škodlivé věci, které posílali bohové; ti byli zodpovědní za způsobování škod a zároveň i všeho dobra,“ vysvětlil Barrera.
