Ázerbájdžánské volby příliš demokratické nebyly, konstatovala OBSE

Baku - „Závažné nedostatky“ provázely prezidentské volby v Ázerbájdžánu a země nesplnila svůj závazek uspořádat demokratické volby. Oznámila to pozorovatelská mise z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poté, co byl ve středu potřetí do čela země zvolen Ilham Alijev. Ten zemi vládne už deset let a podle předběžných výsledků potřetí vyhrál s bezmála 85 procenty hlasů. Český pozorovatel Miroslav Ouzký naopak říká, že žádné závažné nedostatky při volbách nezaznamenal.

„Závažné problémy, které se vyskytovaly ve všech etapách voleb, zdůraznily závažnost nedostatků, které musí být odstraněny, aby Ázerbájdžán mohl úplně splnit své závazky vůči OBSE ohledně uspořádání opravdu demokratických voleb,“ uvedla OBSE. Volby podle zahraničních pozorovatelů poznamenalo i omezování svobody slova, shromažďování a sdružování, jakož i obviňování kandidátů a zastrašování voličů. Mezinárodní monitorovací organizace dosud žádné ázerbájdžánské volby neoznačily za spravedlivé.

Ázerbájdžánská tisková agentura Trend přitom ještě ve středu citovala české pozorovatele Miroslava Ouzkého (ODS) a Václava Kubatu (TOP 09), že volby proběhly v pořádku. Také Alijev je nazval „vítězstvím demokracie“.

Ouzkého závěry OBSE překvapily, sám prý žádné nedostatky u voleb neshledal. „Navštívil jsem asi 12 volebních okrsků, což je jistě zlomek celé země, ale musím říct, že jsem nepotkal nikoho, ani z českých či zahraničních kolegů, kdo by hovořil o nedostatcích. (…) Účastnil jsem se některých tiskových konferencí a veškerá prohlášení zněla v tom smyslu, že se jedná o další posun konsolidace demokratických voleb v Ázerbájdžánu. (…) Velmi mě překvapila kulturnost a úroveň těch voleb a i trénink jednotlivých volebních komisí,“ řekl České televizi. Dodal, že jediné výhrady, které zaslechl od svých kolegů, se týkaly jisté nezkušenosti a rozpaků volebních komisí v některých horských oblastech.

Ilham Alijev
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Ázerbájdžánská opozice naopak volby označila za „nejšpinavější v historii země“: prý se falšovalo všude a od samého rána. Hlavní opoziční kandidát Camil Hasanli, který podle úřadů dostal jen okolo pěti procent hlasů, se chystá volby napadnout u soudu. „Půjdu k soudu. Shromáždili jsme mnoho příkladů porušení volebních pravidel. Docházelo k vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků, k případům opakovaného hlasování i k policejnímu vměšování do voleb,“ řekl Hasanli novinářům.

Ústřední volební komise ale ústy svého předsedy tvrdí, že až dosud neobdržela jedinou oficiální stížnost. Zaznělo prý jen pár rozmrzelých hlasů, ale „hlasování bylo naprosto průzračné a odpovídající současným standardům“.

9 minut
Telefonát Miroslava Ouzkého
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 43 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...