Desítky tisíc Kubánců se během posledních tří dnů přišly rozloučit s revolučním vůdcem Fidelem Castrem, který zemřel minulý týden. Urna s popelem muže, jenž byl pro jedny totalitním vládcem a pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“, cestovala z Havany napříč zemí a v sobotu cestu zakončila v Santiagu de Cuba, kde se během večera místního času uskuteční pietní shromáždění. Nedělní pohřeb má být podle kubánských zdrojů soukromý, bez přístupu médií.
Urna s Castrovým popelem, přikrytá kubánskou vlajkou, cestovala na vojenském vozidle po stejné trase, po jaké se vydal Fidel Castro s revolucionáři v lednu 1959 informovat kubánský lid o čerstvém svržení diktátora Fulgencia Batisty. Tehdejší takzvaná Karavana svobody ale jela opačným směrem, tedy ze Santiaga de Cuba do Havany, a trvala týden.
Castro a Che Guevara se naposledy symbolicky setkali
Na cestě Castra stejně jako tehdy vítaly tisíce příznivců, jen nyní měli navíc stovky kubánských vlaječek a mobilní telefony, jimiž si smuteční kolonu fotografovali. Někteří stejně jako před 58 lety volali: „Ať žije revoluce!“
Zvláštní zastávkou bylo město Santa Clara, kde je pohřben další lídr kubánské revoluce Ernesto Che Guevara. Urna s Castrovým popelem byla přes noc v tamním Guevarově mauzoleu, kde se takto oba revolucionáři symbolicky naposledy setkali.
Cesta vedla i přes město Sancti Spíritus, kde Castro v roce 1959 ujišťoval, že nebude pronásledovat opozici, jako to dělal jeho předchůdce Batista. „Jestli zakážeme svobodu slova? Ne. Jestli zakážeme svobodu shromažďování? Ne,“ hřímal tehdy Fidel Castro, který však záhy po nástupu k moci zrušil politické strany až na jednu, tu svou komunistickou.
Z Česka má na pietní shromáždění dorazit místopředseda KSČM
Santiago de Cuba, kde budou Castrovy ostatky pohřbeny, je považováno za kolébku revoluce a Fidel Castro také v tomto městě chodil do základní a střední školy. Právě tam se také Castro v červenci 1953 poprvé pokusil zažehnout domácí národní povstání útokem na kasárna Moncada, který nebyl úspěšný, a Castro spolu s dalšími revolucionáři skončil ve vězení. Z hor Sierra Maestra, které leží v provincii Santiago de Cuba, pak vedl Castro od konce roku 1956 partyzánskou válku, která již byla vítězná.
Pietního shromáždění na santiagském náměstí se má ze zahraničních hostů zúčastnit mimo jiné bolivijský prezident Evo Morales, bývalí brazilští prezidenti Luiz Inácio Lula da Silva a Dilma Rousseffová nebo argentinský fotbalista Diego Maradona. Z České republiky má dorazit místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Josef Skála.
Na rozloučení bude naopak chybět Castrova sestra, která nemůže bratrovi zapomenout, že zemi udusil diktaturou. „Mým snem je spatřit svobodnou Kubu s demokratickou vládou,“ říká Juanita Castrová, jež od šedesátých let žije v exilu ve Spojených státech.
V neděli bude Fidel Castro, který zemřel 25. listopadu v 90 letech, pohřben na santiagském hřbitově Svaté Ifigenie. Na něm má hrobku řada slavných Kubánců, včetně národního hrdiny Josého Martího, který byl koncem 19. století vůdcem kubánského boje za nezávislost na Španělsku.
