Ať žije král! Nizozemsko má nového panovníka

Amsterodam - Nový nizozemský král Willem-Alexander se oficiálně ujal úřadu, v amsterodamském chrámu Nieuwe Kerk složil slavnostní přísahu. Na nizozemském trůnu tak nahradil svou matku, královnu Beatrix, která dnes abdikovala. Willem-Alexander je ve svých 46 letech vůbec nejmladším evropským monarchou, poprvé po 123 letech Nizozemsku vládne muž.

Willem-Alexander na úvod slavnostní schůze parlamentu v chrámu Nieuwe Kerk, na které skládal slib, poděkoval své předchůdkyni: „Milá matko, byla jste královnou s velkou odpovědností, pilně jste se věnovala povinnostem, ale byla jste přitom také matkou, manželkou i babičkou. Byla jste vždy velkou oporou pro nás všechny. Byla jste nám velmi dobrou královnou.“

Následně před zraky členů parlamentu složil na ústavu slavnostní slib, čímž potvrdil přijetí svého úřadu.

Willem-Alexander:

„Přísahám lidu celého království, že budu dodržovat a zachovávat nařízení pro království a ústavu. Přísahám, že budu chránit a zachovávat nezávislost a území království všemi svými silami. Že budu chránit svobodu a práva všech Nizozemců a obyvatel. A že použiji všechny prostředky, které mi dává zákon k dispozici, k udržení a podpoře prosperity země, tak jak se sluší na dobrého a věrného krále. K tomu mi dopomáhej Bůh všemohoucí.“

Nový král oblékl civilní slavnostní šat, na sobě měl pak korunovační plášť s hermelínem. Přímo před králem byla položena koruna, tu si ovšem panovník na hlavu nedává, přijímá ji pouze symbolicky. Willemu-Alexandrovi pak jednotlivě přísahali věrnost všichni členové parlamentu. Následně přítomní třikrát zvolali hurá a inaguraci zakončili větou: „Ať žije král!“

Slavnostního ceremoniálu se kromě nizozemské královské rodiny a tamních politiků účastnil například předseda Evropské komise José Barroso nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Panovnické rody zastupovali většinou korunní princové a princezny jako britský nástupce trůnu Charles nebo švédská dědička koruny Victorie. 

Profil krále Willema-Alexandra a jeho předchůdkyně královny Beatrix čtěte ZDE.

Královna Beatrix dopoledne podepsala v královském paláci v Amsterodamu abdikační listinu, čímž se její syn stal novým králem, přijetí úřadu ovšem ještě musel potvrdit slibem. Krátce po podpisu abdikačních dokumentů nový královský pár i s bývalou panovnicí přišel na balkon pozdravit shromážděný dav asi 25 tisíc lidí.

„Jsem šťastná a jsem vděčná, že vám mohu představit nového krále Willema-Alexandera,“ oznámila Beatrix jásajícímu oranžovému davu, který se přišel rozloučit s královnou a přivítat krále. Willem-Alexander v přítomnosti své manželky, nové královny Máximy, odcházející panovnici poděkoval za podporu a za oněch „33 někdy pohnutých let“. Beatrix, která má ode dneška znovu titul princezny, přitom oslovil: „Milá maminko.“

V Mojžíšově sále královského paláce v Amsterodamu kromě Beatrix a jejího syna podepsali abdikační listinu předsedové obou komor parlamentu, ministři, amsterodamský starosta i zástupci zámořských nizozemských území. Podpisem pod abdikační listinou se Willem-Alexander stal automaticky novým panovníkem. Ve stejnou chvíli začaly vyzvánět zvony na paláci a davy před ním, které mohly ceremoniál sledovat na velkoplošných obrazovkách, volaly: „Bea je nejlepší! Díky!“ 

Willem-Alexander se ve svých šestačtyřiceti letech stává nejmladším králem v Evropě. V nedávném rozhovoru řekl, že bude stavět na tradici svých předchůdců, chce ale být i králem 21. století. Připustil, že není příznivcem striktního protokolu - například nebude trvat na oslovení „Vaše Výsosti“.

Po své matce to přitom nebude mít lehké: Beatrix je mezi Nizozemci velmi populární a její obliba přesahuje 80 procent. Odstoupivší panovnice bude navíc možná posledním evropským monarchou, který není jen reprezentativní figurou. Od loňska totiž už nemá pravomoc podílet se na vytváření nizozemské vlády.

Pětasedmdesátiletá Beatrix byla historicky nejstarší nizozemskou panovnicí a pro svou abdikaci se rozhodla koncem ledna. Willem-Alexander se po třech královnách stal prvním mužem na nizozemském trůnu od roku 1890, je zároveň nejmladším monarchou v Evropě. Po něm se však na nizozemský trůn nejspíš znovu vrátí žena, neboť jeho nástupnicí je jeho nejstarší dcera, nyní devítiletá princezna Catharina-Amalia.

Nástup nového krále v ulicích Amsterodamu slaví statisíce lidí. I když město ovládli příznivci královského rodu, bude se muset panovník vypořádat i se svými kritiky. Zatím jsou v drtivé menšině, ale dávají o sobě vědět. Desítky republikánů například žádaly, aby král v době krize začal platit daně ze svého platu.

Po odpolední slavnostní recepci čekala nový královský pár projížďka městem po amsterodamských kanálech. Na prostranství Museumplein před Rijksmuseem se pak večer uskutečnil slavnostní ples za účasti desítek tisíc hostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 2 hhodinami

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 4 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 5 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 9 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 11 hhodinami
Načítání...