Assange plánuje brzy opustit ekvádorskou ambasádu v Londýně

Londýn - Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange plánuje brzy opustit ekvádorskou ambasádu v Londýně, kde se ukrývá kvůli obavám z vydání do Švédska. Tam mu hrozí trestní stíhání pro podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování, podle Assange ale jde jen o záminku pro jeho vydání do USA, kde má čelit obvinění kvůli tomu, že na svém serveru WikiLeaks zveřejnil statisíce utajených amerických vojenských zpráv.

Assangeovo vyjádření původně vyvolalo dojem, že ambasádu chystá opustit hned. Jeho mluvčí Kristinn Hrafnsson ale novinářům řekl, že učinit tak může až v případě, že britská vláda „odvolá obklíčení venku“. Assange prý nemá v úmyslu vydat se policii.

V britských médiích se objevily zprávy, že Assangeův zdravotní stav se výrazně zhoršil a on potřebuje léčbu. Třiačtyřicetiletý Australan ale neupřesnil, proč by chtěl ambasádu opustit ani kdy by k tomu mělo dojít. Potvrdil nicméně, že má určité zdravotní problémy. Julian Assange už dva roky pobývá na ekvádorské  ambasádě v Londýně. Od té doby budovu neopustil. Assangeovi hrozí ve Švédsku trestní stíhání pro podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování.

Jak uvedl ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino, který seděl na tiskové konferenci vedle Assange, jeho země nepřestane zakladatele WikiLeaks podporovat. „Musí to skončit, dva roky jsou již příliš dlouhá doba, Julian Assange by měl být svobodný,“ prohlásil Patino.

On sám označuje obvinění ve Švédsku za záminku, aby mohl být vydán do Spojených států, kde má čelit obvinění kvůli tomu, že na svém serveru WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil statisíce utajených amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. Dokumenty získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga, který byl loni odsouzen do vězení na 35 let. 

Na ekvádorském velvyslanectví je Australan od 19. června 2012 a od té doby budovu neopustil. Čtyřiadvacetihodinový policejní kordon kolem objektu už britskou vládu přišel na 200 milionů korun. Vyjít byť jen za plot ambasády by pro Assange znamenalo okamžité zatčení.

Případ WikiLeaks svět skutečně zasáhl a společnost zároveň rozdělil na dva tábory. Jedni mají Assange za hrdinu, druzí za zrádce. On sám se považuje za obránce svobody a podle svých slov chce i dál upozorňovat na porušování lidských práv.

Assangeův portál WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...