Buenos Aires – Argentina znovu žije příběhem dětí, které byly v době někdejší vojenské diktatury ukradeny likvidovaným politickým odpůrcům a dávány k adopci. Mediální magnátka Ernestina Herrera de Noble už přes 40 let stojí v čele skupiny Grupo Clarin, která v současnosti vydává nejrozšířenější noviny, časopisy, má nejnavštěvovanější internetový server a většinové podíly ve třech rozhlasových a jedné televizní stanici. Teď čelí podezření, že kdysi možná adoptovala nemluvňata ukradená politickým odpůrcům vojenského režimu. Vzorky DNA dnes již dospělé dcery a syna začala zkoumat laboratoř. Kauza budí velkou pozornost nejen z řad pozůstalých po obětech tzv. špinavé války.
Za diktatury na přelomu 70. a 80. let v Argentině beze stopy zmizelo 30 tisíc lidí. Věznitelé jim v mučírnách odebírali děti, rodiče házeli z letadel do moře. Čtyřiatřicetiletí Felipe a Marcela, které kdysi mediální magnátka adoptovala, ale takovou minulost odmítají. Za vším vidí jen snahu vládních kruhů o poškození jména jejich matky, prý kvůli jejímu velkému vlivu.
„Ty děti musí vědět, že nebyly opuštěné. Že je jejich prarodiče hledají, a že jejich rodiče byli buď zavření, nebo zmizeli. Je nutné poznat pravdu,“ myslí si příbuzná zavražděných politických vězňů Tatio Almeidová.
DNA sourozenců Herrerových vyšetřovatelé proti jejich vůli porovnávají s celostátní databází obětí diktatury. Jejich dnes čtyřiaosmdesátiletá adoptivní matka může v případě prokázání podvodu s rodným listem skončit ve vězení. První průlomový rozsudek v podobném případu padl před dvěma lety, kdy takzvaní adoptivní rodiče dostali za přepsání minulosti ukradených dětí sedm a osm let.
