Argentina znovu vytahuje otázku Falkland/Malvín

Buenos Aires/Londýn - Spor a Falklandské ostrovy mezi Argentinou a Velkou Británií stále trvá - i 27 let po válce. Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová před několika dny vyzvala britského premiéra Gordona Browna k obnovení jednání o svrchovanosti tohoto souostroví v jižní části Atlantiku, které Argentina označuje jako Malvínské ostrovy. Ministerský předseda to ale kategoricky odmítl s tím, že je nutné řídit se "principem sebeurčení i potřebou respektovat přání obyvatel Falkland". Ty zůstávají britskou korunní kolonií a i sami jejich obyvatelé se vyslovují pro svazek s Británií.

Jak v pořadu Světadíl uvedl politolog Bořivoj Hnízdo, zájem o ostrovy se třemi tisíci obyvateli trvá hlavně proto, že tamní vody jsou bohaté na ryby a ropu. V poslední době roste i turistický zájem o tuto oblast, mimo jiné i kvůli tamní fauně. Na žádném jiném místě na světě například nežije pohromadě pět druhů tučňáků.

Argentina se podle své ústavy z roku 1994 nároků na Malvíny (respektive Falklandy) nevzdává a odvolává se na rezoluci OSN z roku 1966, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Téma Falkland-Malvín také spojuje bez rozdílu všechny argentinské politické strany.

Falklandy byly objeveny britským mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592, postupně pak byly v rukou Francie, Španělska a Argentiny, od roku 1833 je drží Britové. Argentina ale britskou nadvládu nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 ostrovy vojensky obsadila. Následná válka s Británií za vlády Margaret Thatcherové a argentinského prezidenta Leopolda Galtieriho skončila v polovině června kapitulací Argentiny. V bojích padlo 649 argentinských a 255 britských vojáků. Vztahy mezi oběma zeměmi byly plně normalizovány až roku 1990.

Pink Floyd:

…Galtieri took The Union Jack,
And Maggie over lunch one day,
Took a cruiser with all hands,
Apparently to make him give it back.

Šlo o bedlivě sledovaný konflikt, tehdejší československý komunistický režim například dlouho nevěděl, na čí stranu se v něm má přiklonit, což se projevilo mimo jiné neustálými změnami názvu souostroví v médiích. Nakonec dali soudruzi přednost argentinské vojenské juntě a jméno se na nějakou dobu ustálilo na Malvínách. Narážka na britsko-argentinský konflikt se objevila i na albu Final Cut od Pink Floyd v krátké skladbě Get Your Filthy Hands Off My Desert.

Bitva o Falklandské ostrovy
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 28 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...