Buenos Aires – Argentina podá formální stížnost Radě bezpečnosti OSN a Valnému shromáždění OSN proti nynější nové „britské militarizaci“ kolem souostroví Falklandy. Oznámila to v úterý argentinská prezidentka Cristina Fernándezová. Údajnou britskou militarizaci označila za ohrožení bezpečnosti Argentiny. „Opět militarizují jižní Atlantik. Jinak totiž nemůžeme interpretovat skutečnost, že Británie vyslala do oblasti ultra moderní válečnou loď doprovázející dědice (britského) trůnu,“ řekla prezidentka. Britské ministerstvo zahraničí dnes ale v reakci zdůraznilo, že s Argentinou o Falklandech jednat nebude, pokud o to nepožádají obyvatelé souostroví.
K jihoamerickým břehům na souostroví Falklandy, které ovládá Londýn a jež si vytrvale nárokuje Argentina, dorazil nedávno princ William na šestitýdenní vojenskou misi. Ta je součástí normálního průběhu kariéry pilota záchranného a pátracího vrtulníku královského letectva, uvedlo ministerstvo.
Británie současně vyslala do oblasti další válečnou loď a podle britského tisku uvažuje o tom, že do oblasti Falkland vyšle i jadernou ponorku.
Milan Vodička, redaktor MF DNES:
„Argentinci si uvědomují, že hospodářský význam Jižní Ameriky velmi rychle stoupá a myslí si, že přichází chvíle, aby využili sílu, který ten blok má třeba v OSN, k většímu tlaku na Británii.“
Příjezd prince nemá s výročím války nic společného, tvrdí Britové
Britská kontrola nad souostrovím v jižním Atlantiku je trnem v oku Argentině, která na něj vznáší nárok. Argentinský ministr zahraničí minulý týden vyslovil „politování, že dědic koruny přijíždí v uniformě dobyvatele, a nikoliv s moudrostí státníka, který by pracoval ve službách míru a dialogu mezi národy“.
Britské námořnictvo ujistilo, že příjezd prince a nové vojenské lodi nemá nic společného s 30. výročím války o Falklandy. Tu začátkem dubna 1982 rozpoutala Argentina, která ji nakonec také v polovině června prohrála. Na Falklandách je od té doby trvale rozmístěno asi tisíc britských vojáků.
Fernándezová prohlásila, že Argentinci jsou jednotní v přání získat zpět Malvíny prostřednictvím jednání a diplomacie. „Přetrpěli jsme už příliš násilí, než aby nás lákaly vojenské hry a války. Žádná země by neměla skončit jako válečná trofej,“ řekla.
Británie ostrovy objevila a stala se jejich prvním vlastníkem už koncem 16. století, tedy stovky let předtím, než se Argentina zrodila. Téměř o dvě století později je obsadila španělská koruna, ale když se její koloniální panství v Americe rozpadlo, nárok začala vznášet nově vzniklá Argentina. Ta ostrovy obsadila na necelých 14 let, než je v roce 1833 znovu ovládla Británie. V roce 1982 válku o ostrovy rozpoutala argentinská vojenská junta, která se dočkala prohry a ponížení, jež urychlily návrat země k demokratickému systému.
