„Architekt holokaustu“ Eichmann se do rukou spravedlnosti dostal až 15 let po válce

Buenos Aires - Jeden z největších úspěchů tajných služeb má na svém kontě izraelský Mossad. Patnáct let po skončení druhé světové války, 11. května 1960, agenti Mossadu v Argentině vypátrali a tajně unesli do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele důstojníka Adolfa Eichmanna, který byl v nacistickém režimu za druhé světové války pověřen tzv. konečným řešením židovské otázky. Tehdy čtyřiapadesátiletý „architekt holokaustu“, při kterém zahynulo na šest milionů evropských Židů, přitom žil v této jihoamerické zemi spokojeně i se svou ženou, která pocházela z jižních Čech, již deset let.

V Izraeli byl poté Eichmann v prosinci 1961 odsouzen k trestu smrti za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Po odvolání a zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen ve věznici Ramla. Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny v roce 2000. Eichmann se podle deníku cítil nevinen a pouze plnil rozkazy.

Eichmann pocházel ze Solingenu v Porýní, kde se narodil 19. března 1906, a původně se živil jako obchodní cestující. V rámci SS se „židovskou otázkou“ zabýval již od roku 1934.

Eichmann se v květnu 1945 ocitl po odjezdu z Prahy, kde žil ve vile na Ořechovce, pod cizím jménem v americkém zajateckém táboře, odkud uprchl. S manželkou Veronikou, rozenou Lieblovou, a syny se ukryl na rakouském venkově.

S pomocí organizace bývalých členů SS ODESSA a s pasem, který mu na falešné jméno Ricardo Klement vystavil Červený kříž v italském Janově, odjel v roce 1950 lodí do Argentiny, která bývala v té době „bezpečným rájem“ pro mnoho nacistů.

Fiktivní Ricardo Klement, jenž se podle pasu narodil v severoitalském Bolzanu a profesí byl mechanik, žil na předměstí Buenos Aires a pracoval v Argentině v dodavatelské firmě pro automobilku Mercedes, později vlastnil farmu na chov králíků. Manželka s třemi syny za ním přijela v roce 1952 a dětem ho přestavila jako bratrance jejich zemřelého otce. V roce 1953 se jim narodil ještě další syn Ricardo. Veronika zemřela v roce 1997.

„Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna v Buenos Aires“

První zmínka o tom, že Eichmann, o kterém jeho žena tvrdila, že zemřel v roce 1945 v Praze, žije v Argentině, je z roku 1954. Tehdy dostal šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal z Argentiny pohlednici s textem v němčině: „Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires“.

Důležitou stopu šéfovi Mossadu Isseru Harelovi, jenž celou operaci později vylíčil v knize Dům v Garibaldiho ulici, předal v roce 1957 německý státní zástupce z Hesenska Fritz Bauer, který podle pozdějších zjištění jednal v koordinaci s hesenským premiérem Georgem Augustem Zinnem (ačkoli tehdy neexistovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a Německem). Bauer potvrdil, že Eichmann žije v Argentině pod jménem Ricardo Klement.

Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině, která tehdy slavila 150. výročí nezávislosti. Eichmann byl komandem zadržen u svého bydliště na předměstí Buenos Aires, když se podle vysledovaného obvyklého scénáře vracel domů ze zaměstnání.

Otcové a matky, které mašinérie proměnila v hromádku popela

Zadržel jej agent Peter Malkin se slovy: „Na okamžik, pane!“ - jedinými třemi slovy, která ve španělštině znal. Pak se na něj vrhl a s dalšími agenty jej nacpal do připraveného auta. Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile. „Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, které vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela,“ napsal později šéf Mossadu Harel.

Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do Izraele. V Tel Avivu letadlo dosedlo 22. května v 8:00 hodin a o den později oznámil premiér ben Gurion členům izraelského parlamentu neuvěřitelnou zvěst: „Adolf Eichmann je ve vazbě v Izraeli a zanedlouho stane v Izraeli před soudem!“

Argentina poté podala u OSN oficiální protest proti narušení své územní integrity. Izrael se za čin omluvil, Eichmanna ale odmítl vrátit. Mossad se k akci oficiálně přiznal až v roce 2005.

Mossad se vzdal možnosti dopadnout „anděla smrti“ Mengeleho

Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že se Mossad v roce 1960 vzdal možnosti dopadnout v Argentině dalšího nacistického zločince Josefa Mengeleho, aby neohrozil zadržení Eichmanna. Mengele, přezdívaný kvůli krutým experimentům s vězni v Osvětimi „anděl smrti“, tehdy také žil v Buenos Aires, když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa ale už vychladla. Izraelci pak po něm bezvýsledně pátrali v Brazílii a Paraguayi.

Zajímavou informaci přinesl v roce 1992 bývalý komunistický ministr vnitra Rudolf Barák (ve funkci 1953-1961), který uvedl, že českoslovenští agenti unesli na příkaz KGB v roce 1955 z Argentiny do Prahy bývalého šéfa gestapa Heinricha Müllera. V baru mu vhodili do pití uspávací prostředek a nákladním letadlem ho přepravili do Prahy, kde ho předali KGB. Barákovo tvrzení o únosu Müllera popřela ale řada politiků i historiků, v knize Nedotknutelný to ale v roce 2005 zopakoval francouzský historik Pierre de Villemarest. Müllerův únos se měl stát vzorem pro únos Eichmanna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 40 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 51 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...