Angela Merkelová opět zvolena německou kancléřkou

Německý Spolkový sněm formálně znovu zvolil kancléřkou Angelu Merkelovou. Ve funkci bude další 4 roky. Její křesťanští demokraté vyhráli parlamentní volby a vytvořili středopravou koalici. Merkelová je historicky první ženou, která v Německu kancléřský post zastává.

Kabinet budou až na jednu výjimku tvořit známé tváře z exekutivy nebo ze stranické politiky. Dosavadní ministr vnitra a zřejmě nejzkušenější aktivní politik CDU Wolfgang Schäuble bude šéfovat financím, diplomacii povede dle tradice předseda FDP Guido Westerwelle, který bude zároveň vicekancléřem.

Ve vládě zůstává dosavadní ministr hospodářství a v poslední době nejoblíbenější německý politik Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU), jemuž bylo nově svěřeno ministerstvo obrany, a tím i pokračování nepopulární vojenské mise v Afghánistánu. Ve funkci tak vystřídá Franze Josefa Junga (CDU), jenž se stěhuje na ministerstvo práce. Ministerstvo hospodářství po Guttenbergovi převezme Rainer Brüderle z FDP.

Na svých postech zůstávají ministryně zemědělství Ilse Aignerová (CSU) i školství Annette Schavanová a ministr kultury Bernd Neumann (oba CDU). Nová ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová (FDP) stejnou funkci zastávala už v letech 1992-1996 za vlády Helmuta Kohla.

Nový kabinet má již ode dneška napilno

Jediným nováčkem ve vysoké politice a zároveň nejmladším členem druhého kabinetu Merkelové bude nový ministr zdravotnictví Philipp Rösler, který dosud zastával funkci ministra hospodářství v Dolním Sasku.

Šestatřicetiletý politický talent z FDP se narodil ve Vietnamu a jako adoptované dítě vyrůstal v Hamburku a Hannoveru. Stane se prvním německým ministrem asijského původu. Na jeho bedrech bude spočívat předpokládaná reforma financování zdravotnictví.

Nový kabinet se ještě dnes schází k prvnímu zasedání. Merkelovou přitom ještě večer v Paříži očekává prezident Nicolas Sarkozy, který chce s šéfkou německé vlády hovořit o čtvrtečním a pátečním summitu EU v Bruselu. Opoziční strany, zejména sociální demokraté (SPD) a Zelení, dnes kritizovaly, že Merkelová upřednostňuje cesty do zahraničí před prohlášením v parlamentu. Kancléřka má programové prohlášení své vlády poslancům představit až 10. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...