Vracení uprchlíků do Turecka není tak stěžejní, jako zajištění jejich návratu do třetích zemí prostřednictvím readmisních smluv, uvedl před summitem EU-Turecko analytik Radko Hokovský, který šéfuje think-tanku Evropské hodnoty. Lídři na summitu EU podle návrhu závěrů schůzky označí takzvanou balkánskou trasu za uzavřenou. Po členských zemích budou chtít, aby si přerozdělily víc utečenců.
Proud lidí prchajících do Evropy během zimy neustal. Běžence neodradila ani opatření zemí na takzvané balkánské trase, které uzavřely hranice pro většinu utečenců. Třeba Makedonie nově pouští dál jen Iráčany a Syřany pocházející z oblastí, kde se válčí.
Na řecko-makedonském pomezí se tak nashromáždilo 13 tisíc lidí, které se řecké úřady chystají evakuovat do přijímacích center v zemi, uvádí řecká média.
„Evropské instituce mají jenom omezené možnosti, jak konat, nemají k tomu příslušné instrumenty. Uzavřené hranice jsou důsledkem toho, že členské státy na takzvané balkánské trase přestávají situaci zvládat,“ uvedl velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil.
Z Turecka do Řecka stále přijíždí zhruba dva tisíce utečenců denně. Desetitisíce „zablokovaných běženců“ zůstávají v Řecku, které se ocitlo na pokraji humanitární katastrofy. Šéf Evropské rady Donald Tusk nedávno varoval ekonomické migranty, aby se na starý kontinent nevydávali.
„Evropská unie je čím dál tím jednotnější a je jí čím dál tím jasnější, že není možné dál pokračovat způsobem, kdy na řecké území přicházejí lidé, kteří mají sice možnost požádat o azyl, přesto tak nečiní. Všichni tito lidé by do budoucna měli být navráceni do Turecka,“ konstatoval Povejšil.
Velvyslanec ČR při EU: Turecko se snaží, ale pořád to nestačí
Turecko má v současné době na svém území asi 2,7 milionu syrských uprchlíků. Ankara jim nově umožnila legálně pracovat a podporuje rovněž vzdělávání dětských běženců. Země také omezila bezvízový styk se zeměmi jako Irák a Sýrie při vstupu do Turecka přes třetí státy. „Kroky, které dělá, jsou viditelné, jdou správným směrem, nicméně zatím nevedly k tomu, aby počet lidí, kteří přecházejí turecko-řeckou hranici, nějak výrazně klesl,“ podotkl Povejšil.
Podle analytika Hokovského je nutné, aby Brusel vyvinul na Ankaru větší tlak – třeba slibem bezvízového styku a zlepšením vztahů s EU. „Je otázkou, jestli Turecko bude schopno a ochotno udělat razantní kroky k tomu, aby se počet lidí snížil. Byl bych skeptický k tomu, že Turecko bude dohodu efektivně naplňovat,“ podotkl Hokovský.
Lidskoprávní organizace Amnesty International přitom před summitem obvinila evropské politiky, že se tlakem na Ankaru snaží vyhnout odpovědnosti za uprchlíky. „Využití Turecka jako ,bezpečné třetí země‘ je absurdní. Mnoho uprchlíků stále žije v hrozných podmínkách, někteří byli deportováni zpět do Sýrie, a bezpečnostní síly dokonce střílely na Syřany, kteří se pokusili překročit hranici,“ upozornil zástupce ředitele AI pro Evropu a Střední Asii Gauri van Gulik.
Lídři EU mají hovořit také o vracení migrantů do země původu, k čemuž je třeba, aby měly země EU uzavřeny readmisní dohody s jednotlivými státy. „Návratová politika ani tak nesouvisí s návratem do zemí EU, ale s návratem do třetích zemí,“ zdůraznil Hokovský.
„Musíme si uvědomit, že řešení migrační krize není na hranicích (EU) a není rozhodně ani uvnitř. Přerozdělování běženců nepomáhá řešení krize jako takové. Jediné skutečně dlouhodobě udržitelné řešení je před unijními hranicemi. Je to dohoda s bezprostředně sousedícími zeměmi, ale i akce dál – tam, kde vznikají problémy,“ vysvětlil analytik.
Přesídlování uprchlíků z Turecka je stále ve hře
Podle návrhu závěrů schůzky vyzve summit země osmadvacítky, aby nabídly víc míst do programu přerozdělování žadatelů o azyl. V EU se hovoří i o možném přesídlení vybraných syrských uprchlíků přímo z Turecka. Plán je ale podmíněný snížením počtu utečenců.
„Kdyby byly některé členské státy ochotné přesídlovat lidi, kteří mají prokazatelně nárok na mezinárodní ochranu z Turecka, eliminuje se tím nejrizikovější článek cesty přes Egejské moře za pomoci kriminálních převaděčů,“ poznamenal Povejšil.
Analytik: Střední Evropa nakonec bude muset převzít odpovědnost
Česko v tuto chvíli neuvažuje, že by se k této akci přidalo. Česká vláda se vloni v září postavila i proti povinným kvótám na přerozdělení desetitisíců lidí, kteří již jsou v Itálii a v Řecku. Proti kvótám hlasovalo rovněž Maďarsko a Slovensko, které kvůli tomu podaly žalobu.
„Lidé v zemích Visegrádské čtyřky musí pochopit, že žadatelé o azyl a uprchlíci budou muset být zřejmě přerozděleni po celé Evropě. I když tyto země mají jen velmi málo migrantů a všeobecně jsou velmi málo informováni o tom, co imigrace znamená, budou muset zřejmě převzít svou odpovědnost jako členové Evropské unie a otevřít se,“ je přesvědčen Huddleston, který připomněl, že na Balkáně pomáhá velké množství dobrovolníků právě ze střední Evropy.
