New York – Tisíce lidí si dnes v jižní části newyorského Manhattanu zvané Ground Zero za přítomnosti amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho předchůdce v Bílém domě Georgie W. Bushe připomněly památku obětí teroristických útoků na věže Světového obchodního centra. V troskách dvou mrakodrapů přesně před deseti lety zahynulo 2 977 lidí. Obřad, který zahájila minuta ticha za zemřelé, se obešel bez politických projevů. Během dnešní vzpomínky na deset let staré krveprolití byl slavnostně odhalen památník Světového obchodního střediska. Vzpomínkové slavnosti věnované obětem teroristických útoků dnes proběhly u budovy amerického ministerstva obrany ve Washingtonu, kde před deseti lety teroristé s uneseným letounem usmrtili 184 lidí. Na 11. září zavzpomínala rovněž Evropa. Dle Berlusconiho je al-Káida minulost, zatímco arabské jaro budoucnost. Papež vyzval svět, aby odolal svodům nenávisti. USA mají informace od zpravodajských služeb o možném útoku teroristů z al-Káidy v době ceremoniálu. Podle Obamy pocházejí z důvěryhodného zdroje.
Ceremoniál zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha. Pietní vzpomínkou přítomné provedl starosta New Yorku Michael Bloomberg, který po krátkém uvítání předal slovo prezidentu Obamovi. Šéf Bílého domu uctil odkaz tří tisíců mrtvých citací z Bible. „A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře,“ četl dojatý prezident ze starozákonního žalmu.
V prostoru Ground Zero, který nyní nese jméno Memorial Plaza, pak dlouhé minuty zněla jména všech mrtvých. „Chybíte nám, všichni vzpomínáme, zůstanete v našich srdcích,“ zněla z tribuny ceremoniálu pohnutá slova pozůstalých. Přesně v okamžiku, kdy před deseti lety první letoun unesený teroristy narazil na jednu z věží Světového obchodního centra, zazněly na Ground Zero dva údery zvonu.
Výčet jmen obětí přerušil jen krátký proslov George Bushe, tóny duchovní hudby a vystoupení několika příbuzných lidí, kteří 11. září 2001 v newyorských dvojčatech prožili svůj poslední den. Exprezident Bush pozůstalým přečetl úryvky z kondolenčního dopisu, který Abraham Lincoln poslal v roce 1864 matce pěti amerických vojáků padlých v občanské válce. Stejně jako Obama i bývalý prezident stál během svého krátkého proslovu za silným neprůstřelným sklem.
Leon Panetta, ministr obrany USA:
„Slibujeme, že nikdy nezapomeneme na nepřítele, který to způsobil, že nezapomeneme, proč s ním bojujeme a proč s ním nikdy nepřestaneme bojovat, abychom zajistili, že to, co se stalo tady v New Yorku a na poli v Pensylvánii, se už nikdy nebude opakovat.“
Pozůstalí na místo přicházeli již od rána. Na některých lidech bylo vidět, že se již se ztrátou blízkých vyrovnali, jiným přítomnost na místě tragédie opět vháněla slzy do očí a roztřásala hlas. „I po těch letech pořád přes všechny terapie cítím bolest,“ řekla například pohnutým hlasem Tania Garciová. Žena před deseti lety přišla o jednadvacetiletou sestru, jejíž velkou fotografii držela na vzpomínkovém obřadu v ruce. Maria Garciová pracovala v severní věži dvojčat a její tělo se nikdy nenašlo.
Dolní část Manhattanu se proměnila v pečlivě střeženou pevnost. Široké okolí místa bylo obehnáno policejními zátarasy, nad hlavou byl slyšet nepřetržitý hluk helikoptér a na každém rohu stálo několik policistů.
Na Ground Zero se četla jména obětí
Stejně jako při obřadech v minulých letech, které se konaly v nedalekém Zucottiho parku, se i na Ground Zero četla jména obětí. Poprvé mezi nimi zazněla jména lidí, kteří zahynuli při útoku na Pentagon, a cestujících Letu 93. Politici na akci nechystali žádné projevy, přednesli jen úryvky literárních děl. Prezidentský pár se poté přesune do města Shanksville v Pensylvánii, kde si připomene oběti z uneseného letedla, které tu před deseti lety zřejmě po potyčce mezi teroristy a pasažéry ztroskotalo. Položí zde věnec a setká se s pozůstalými. Odpoledne se šéf Bílého domu vrátí do hlavního města Washingtonu, kde položí věnec u Pentagonu. Večer se pak zúčastní Koncertu pro naději v Kennedyho centru, kde také pronese projev.
Ceremoniál ve Washingtonu, kterému byl přítomen viceprezident Joseph Biden a ministr obrany USA Leon Panetta, zahájil pěvecký sbor amerického vojenského námořnictva. „Díky vašim obětem jsme dnes silnější a bezpečnější. Nikdy nezapomeneme cenu, kterou jste za to zaplatili. Myslíme na vaše rodiny, na tisíce válečných veteránů, na životy položené za naši svobodu,“ řekl v projevu Panetta.
Viceprezident Biden měl vlastenecký proslov
Emotivním proslovem vzdal hold obětem teroristů viceprezident Biden. „Po této tragédii se stalo cosi pozoruhodného – tisíce lidí se vydaly do boje, aby uchránily své spoluobčany a naši svobodu. Všichni, kdo byli svědky útoku na Pentagon, na Světové obchodní centrum, rychle pochopili, o co se jedná – bylo to vyhlášení války. Tato událost zocelila celou generaci vlastenců, která 11. září dospěla,“ řekl viceprezident v projevu před Pentagonem.
Minuta ticha nastala v těch chvílích u malé pensylvánské obce Shanksvillu, kde se 11. září zřítil letoun se čtyřiceti Američany na palubě. Stráň u lesa se dnes stala místem pietní vzpomínky na čin lidí, kteří se na palubě letadla postavili teroristům. Jejich boj skončil v troskách mezi kopci centrální Pennsylvánie, ale s největší pravděpodobností se jim podařilo odvrátit katastrofu mnohem horší. Teroristé mířili do Washingtonu, na budovu Kapitolu či na Bílý dům.
Barack Obama, americký prezident:
„Udělali jsme chyby, některé věci neproběhly tak rychle, jak měly. Vcelku jsme ale v boji s Al-Káidou obstáli, zachovali jsme své hodnoty a potvrdili svůj charakter.“
Let 93 společnosti United Airlines skončil pádem nedaleko Pittsburghu a úder byl tak silný, že se všechny pozůstatky mrtvých dodnes nepodařilo nalézt. Memoriální komplex, který se na místě katastrofy buduje, je proto zároveň hrobem lidí, o nichž dnes celé Spojené státy mluví jako o hrdinech.
Americký prezident už včera navštívil Arlingtonský národní hřbitov, kde jsou pohřbeni vojáci padlí v Afghánistánu a Iráku. Řekl, že Spojené státy jsou dnes silnější a al-Káida je na cestě k porážce. „Budoucnost patří těm, kdo chtějí budovat, ne ničit,“ prohlásil Obama. V newyorské katedrále svatého Patrika se sešli záchranáři, aby si připomněli své oběti. Při zásahu v hořících mrakodrapech tehdy ztratili 343 kolegů. „Nezapomeneme na ně, ale asi nejvíc jim můžeme vzdát čest tím, že se budeme držet cesty, pro kterou se obětovali - dělat vše pro to, aby bylo naše město bezpečné,“ podotkl Michael Bloomberg, primátor New Yorku.
Policie pátrá po třech podezřelých mužích
Zpravodajský server televize ABC News ve čtvrtek v souvislosti s teroristickou hrozbou informoval o nejméně třech osobách, které v srpnu přiletěly do USA s cílem zaútočit bombami v autech na Washington nebo New York v období kolem 11. září. Na cestu do Spojených států se prý trojice pravděpodobně vydala z Afghánistánu a zastavila se v nejméně jedné další zemi, kterou byl možná Írán.
Včera se objevily informace, že dva ze tří podezřelých hledaných mužů možná mají občanství Spojených států. Podle nejmenovaného vládního zdroje byli pověřeni, aby odpálili ve Washingtonu nebo New Yorku bombu v automobilu, nebo aby alespoň napáchali co největší škody. Údajně spolehlivý informátor CIA uvedl, že vyslané muže instruoval osobně šéf al-Káidy Ajmán Zavahrí, jenž stanul v čele teroristické organizace po květnovém zabití Usámy bin Ládina. Podle informátora jsou možní útočníci arabského původu a hovoří jak arabsky, tak anglicky.
Hnutí Tálibán:
„Každý rok 9/11 připomíná Afgháncům událost, s níž neměli vůbec nic společného. Americký kolonialismus vedl k prolití krve desítek tisíc zbídačených a nevinných Afghánců.“
Tálibán v prohlášení rozeslaném médiím obvinil Spojené státy, že zneužily atentáty z 11. září jako záminku pro vpád do Afghánistánu a že mezinárodní společenství bylo odpovědné za zabití tisícovek Afghánců během invaze a následné okupace.
Hnutí Tálibán odmítá svůj díl viny
Spojené státy a jejich spojenci vpadli do Afghánistánu 7. října 2001, poté co Tálibán, jenž tehdy Afghánistánu vládl, odmítl vydat vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina. Američtí vojáci dopadli a zabili bin Ládina až letos v květnu při razii v pákistánském Abbottábádu. Al-Káida měla v Afghánistánu výcvikové tábory, v nichž byly plánovány útoky proti USA i jiným zemím.
