Amerika prověřuje, jak ruské peníze "nahlodávají" Česko

Nahrávám video

Americký Kongres požádal podle britského deníku Telegraph tajné služby, aby vyšetřily financování politických stran ve střední Evropě Ruskem, a to včetně České republiky. Peníze z Moskvy podle Britů destabilizují Severoatlantickou alianci, snaží se narušit politické struktury v Evropě a zmařit hledání alternativních zdrojů energie.

Jedna studená válka skončila a ta nová jako by místy nesla rukopis té staré. Takhle o ruském prezidentovi mluvila v noci na pondělí demokratická kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová. „Vladimiru Putinovu je potřeba se stále stavět, protože pokud tak neučiníte, tak si jako mnoho tyranů vezme tolik, kolik jen může,“ uvedla.

Amerika se o ruské peníze v Evropě zajímá už déle

Americké tajné služby se ovšem nyní soustředí zejména na peníze, které proudí některým evropským stranám s cílem nahlodávat jednotu Západu. „Je tu hodně kontaktů mezi ruskými nacionalisty a jinými tajnými vyslanci Kremlu s různými stranami jak v USA, tak Evropě,“ uvedl odborník na ruskou propagandu z Univerzity George Washingtona Robert Orttung.

  • Mezi evropské země, kde Rusko svůj vliv uplatňuje, řadí britský list Francii, Nizozemí, Maďarsko nebo Rakousko. Českou republiku označuje jako bránu ruských agentů do Schengenu.

Na tom, že se Washington zajímá o ruské peníze v Česku i jinde v Evropě, není nic nového. Podle informací ČT toto téma americké tajné služby zaměstnává delší dobu. Je to podle všeho ale poprvé, co Kongres požádal o takto rozsáhlé šetření přímo ředitele zpravodajských služeb Jamese Clappera. To celé věci dodává jinou váhu, říká zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Ředitel amerických tajných služeb James Clapper
Zdroj: Reuters/Yuri Gripas

Kreml informace o podpoře spřízněných uskupení v Evropě nekomentuje. Moskva už dříve oficiálně potvrdila, že financuje ruskojazyčná média v zahraničí. Loni ruská banka poskytla i výhodný úvěr straně francouzské nacionalistické političky Marine Le Penové.

Bezpečnostní služby jsou ostražité, mezi nimi i ta česká

„Rusko dlouhodobě buduje v Česku vlivové a propagandistické struktury, jejichž cílem je prosazovat a chránit ruské ekonomické a politické zájmy na úkor zájmů Česka a potažmo NATO a EU,“ uvádí výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2014.

„Je to vliv, který odpovídá postavení státu tak, jako se uplatňuje velmocenská politika kterékoli velmoci,“ tvrdí místopředseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Alexander Černý (KSČM).

Na ruské ambasádě v Praze působí podle českého ministerstva zahraničí 140 lidí. „Počet diplomatů v Praze na ruské ambasádě je nezvykle vysoký a představuje určitě problém,“ uvedl předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Třeba Čína má v Česku čtyřikrát méně diplomatů, Spojené státy zhruba polovinu. Rozloha obou států je ovšem ve srovnání s Ruskem také zhruba poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 56 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...