Washington - Nezaměstnanost amerických válečných veteránů je větší než u ostatních Američanů. Stanice CNN natáčela po celý rok příběhy navrátilců z válek v Afghánistánu a Iráku. Hledání práce v době krize je pro ně peklem, které srovnávají s válečným stresem.
Když se Američané vrací zpět z bojiště, má podle zákonů na ně čekat práce, kterou dělali předtím. Jenže krize s sebou odnesla i pracovní místa. „Vracíte se domů a nebude to jiné, než jaké to bylo v boji,“ říká instruktor americké armády.
Před nástupem do Afghánistánu vydělával například seržant Christopher Wiley ročně v přepočtu milion korun. Teď živí rodinu ze spropitného, které dostává v pizzerii. „Je tu třeba 20 míst, ale žádá o ně 2 000 lidí. To nejsou dobré vyhlídky. Je to, jako když sázíte,“ míní Wiley. Podle oficiálních údajů prošlo válkami v Iráku a Afghánistánu skoro 2,5 milionu Američanů. Přes 12 procent z nich po návratu nemá práci, což znamená 290 000 veteránů.
Barack Obama, americký prezident
„Kongres by měl našim vojákům při návratu z Iráku a Afghánistánu pomoci tím, že vytvoří program pro nalezení práce pro veterány.“
Nejde přitom jen o veterány. Armáda šetří a práci hledají i vojáci z domácích základen. „Dlužím 18 tisíc dolarů za studium. Máme na splátky i auto, které je asi za 21 tisíc dolarů,“dodává manželka amerického námořníka Marie Ruedigerová.
Peníze ale docházejí i těm, kteří si našetřili při bojovém nasazení. „S touhle prací a úsporami vydržím ještě pár měsíců, nanejvýš čtvrt roku,“ uvádí Wiley. Pokud nenajde práci, chce se zase vrátit do Afghánistánu.
