Americký ministr spravedlnosti odmítl vypovídat ve sněmovním výboru o Muellerově zprávě

Nahrávám video

Právní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu jednal o obsahu takzvané Muellerovy zprávy o ruském volebním vměšování bez ministra spravedlnosti Williama Barra, který se setkání odmítl zúčastnit. Ministr, který ve středu absolvoval obdobné slyšení v Senátu, se podle opozičních demokratů vystavil hrozbě stíhání za opovrhování Kongresem, což může podle právních expertů skončit žalobou.

Právní výbory obou kongresových komor v těchto dnech diskutují o téměř pětisetstránkové zprávě bývalého šéfa FBI Roberta Muellera, která analyzovala ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016 a zabývala se i možným mařením vyšetřování ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco debaty v Senátu se Barr zúčastnil, do Sněmovny reprezentantů se dostavit odmítl. Důvodem mají být podle něj nepřijatelné podmínky stanovené předsedou výboru, demokratem Jerroldem Nadlerem.

„Předseda Nadler stanovil pro slyšení právního výboru sněmovny podmínky, které jsou bezprecedentní a nejsou nutné,“ uvedla Barrova mluvčí Kerri Kupecová. Na veřejném slyšení se měli ministra dotazovat nejen členové výboru, ale také advokáti, což není zcela běžná praxe.

Nadler však uvedl, že tento postup již v minulosti byl použit a Barrova reakce svědčí o tom, že se ministr bojí svědčit s ohledem na podle něj nekorektní způsob, jakým Muellerovu zprávu prezentoval veřejnosti.

Nadler: Barrovi hrozí obvinění z pohrdání Kongresem

Sněmovní právní výbor se navzdory Barrově nepřítomnosti sešel pro případ, že by si ministr své stanovisko rozmyslel. Šéf výboru Nadler po skončení krátké schůze řekl, že Barrovi hrozí trestní stíhání. „Nebudeme mít jinou možnost než urychleně obvinit ministra spravedlnosti z pohrdání Kongresem, pokud se vzepře a nebude ochoten k upřímnému jednání,“ řekl Nadler.

„Pokud se mu nepostavíme teď, riskujeme, že navždy ztratíme pravomoc postavit se prezidentovi kdykoli v budoucnu. Samotný systém vlády v USA, systém rozdělených pravomocí, systém nedopustit diktátorského prezidenta, je velmi v sázce,“ konstatoval poslanec.

Ještě útočnější komentář adresovala ministru šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, proslulá tvrdými útoky proti prezidentu Trumpovi. Chování Barra vůči Kongresu podle Pelosiové nastoluje „smrtelně závažné otázky“. Ministr spravedlnosti „neříká Kongresu pravdu, což je zločin,“ konstatovala šéfka dolní komory Kongresu, aniž upřesnila, jaké Barrovy nepravdivé výroky má na mysli.

Nadler oznámil, že právní výbor ještě jednou „projeví dobrou vůli“ a pokusí se Barra znovu pozvat. Na rozmyšlení prý ministr dostane několik dní. Pokud znovu odmítne, bude čelit obvinění z pohrdání Kongresem.

Republikán Collins: Jde o politickou reklamu

Kongres má zákonné právo předvolání vzpurného vládního úředníka vymáhat, i když může jít o složitý a dlouhý proces. Pokud se předvolaná osoba odmítne dostavit, hlasuje nejprve příslušný výbor a později celá komora o usnesení, že předvolaný pohrdá Kongresem. Demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů, a tedy i v jejím právním výboru, většinu.

Pokud usnesení projde, má teoreticky parlamentní komora možnost dopravit svědka ke slyšení násilím, což se ovšem za posledních bezmála sto let nestalo. Experti spíše předpokládají civilní žalobu, během níž se pohrdání Kongresem může změnit na pohrdání soudem. U soudu se ale žalovaná strana může s využitím standardních právních nástrojů bránit, což zakládá možnost vleklých pří.

Poslanec Doug Collins, nejvyšší reprezentant republikánů ve sněmovním právním výboru, označil Nadlerův postup za „politickou reklamu“. Demokraté podle něj „nedokážou vyvolat ústavní žalobu prezidenta, a tak se snaží, aby to jako ústavní žaloba aspoň vypadalo“.

Nahrávám video

Proti ministrovi se postavil i Mueller

Demokratičtí členové výboru chtějí, aby jim Barr poskytl neredigovanou verzi téměř pětisetstránkové zprávy. Demokraté ministrovi vyčítají, že při formulaci závěrů zprávy a pozdějším zveřejnění cenzurovaného textu postupoval tak, aby co nejvíce ochránil prezidenta Donalda Trumpa.

Určitá pochybení Barrovi vyčetl v dopise zveřejněném ve středu i sám Mueller, podle něhož Barrova slova neodpovídala kontextu zprávy, a to zejména v otázce, zda Trump při vyšetřování bránil průchodu spravedlnosti.

Mueller v tomto ohledu nedospěl k jasnému závěru, Barr však jeho zprávu interpretoval v tom smyslu, že popsané důkazy k závěru o bránění výkonu spravedlnosti nestačí. V dopise přitom Mueller tvrdí, že připravil závěry svého vyšetřování tak, aby je bylo možné okamžitě zveřejnit.

Bílý dům vydal v reakci na dopis prohlášení, v kterém Roberta Muellera a jeho tým tvrdě zkritizoval. „Podle Bílého domu postupovali velmi špatně, selhali při samotném vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby a jejich zpráva je podle Bílého domu spíše politickým prohlášením než soupisem nějakých důkazů,“ řekl v Událostech zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský. 

Trumpa jsem viny nezprostil, ujistil ministr Barr

Barr ve středu vypovídal před právním výborem Senátu, kde řekl, že jej překvapilo Muellerovo rozhodnutí nechat otázku bránění výkonu spravedlnosti otevřenou. Sám prý cítil jako svou povinnost se na základě shromážděných důkazů přiklonit na nějakou stranu.

Senátorům Barr řekl, že prezidenta viny nezprostil, neboť to není úkolem ministerstva spravedlnosti. „Viny jsem ho nezprostil. Řekl jsem, že nevidíme dostatečné důkazy trestného činu bránění spravedlnosti,“ uvedl ministr. Dodal, že zprávu má nyní k dispozici veřejnost, která může Trumpovo chování vyhodnotit za 18 měsíců v prezidentských volbách.

Část senátorů nicméně Barrovo vysvětlení nepřijala a ministra kritizovala. Ostře vůči Barrovi vystupovala mimo jiné demokratická senátorka za stát Havaj Mazie Hironová, která ho obvinila, že není ke Kongresu upřímný, a vyzvala ho k rezignaci.

Barra se Hironová rovněž v souvislosti s možným prezidentovým bráněním vyšetřování zeptala, zda bylo v pořádku, když Trump vyzval svého poradce Dona McGahna, aby nemluvil pravdu. Barr ale podle portálu Vox očividině nechtěl na toto téma debatovat a odkázal na Muellerovu zprávu a na své prohlášení, že chce s Kongresem hovořit o kriminálním chování, což záležitost s McGahnem nebyla.

Podle AP se nakonec ministra zastal republikánský předseda výboru Lindsey Graham. „Vy jste tohoto muže očernila od hlavy až k patě,“ prohlásil a senátorku upozornil, že klást otázky Barrovi může, musí se ale vyvarovat útočného tónu.

Barr: Dopis psal zřejmě někdo z Muellerova týmu

K Muellerovu dopisu Barr řekl, že ho nepříjemně zaskočil a že se domnívá, že ho nenapsal zvláštní vyšetřovatel, ale někdo z jeho týmu. Uvedl, že další den Muellerovi zavolal, aby se ho zeptal, proč mu místo dopisu nezavolal, pokud se mu něco nelíbilo.

Barr trval na tom, že Muellerovy závěry svým shrnutím, které zveřejnil ještě před zpřístupněním zprávy veřejnosti, nepřekroutil. Mueller mu prý rovněž sdělil, že žádné překroucení své zprávy ze strany ministerstva nepociťuje.

Barr kritizoval Muellera mimo jiné za to, že ve svém textu neoznačil pasáže týkající se velké poroty, což zveřejnění zprávy zpomalilo, neboť ministerstvo muselo tyto části samo identifikovat a následně kvůli utajení začernit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 28 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled